Rozvodněný tok řeky Horyň, která protéká západní Ukrajinou, zachytil na počátku jara roku 1917 malíř a legionář Jaroslav Váchal. V té době byl zařazen ke štábu brigády v Remčicích u Sarny. Břehy jsou sice ještě zahaleny do sněhu, avšak hladina vody již zaplavuje kmeny stromů. Na čisté akvarelové malbě dominují světlé odstíny modré a zemité tóny barvy dřeva.
Jaroslav Vladimír Váchal (1896 - ?) byl bratrancem o mnoho známějšího malíře, grafika a spisovatele Josefa Váchala. Jaroslav Váchal používal na svých dílech signaturu, až nápadně podobnou podpisu Josefa Váchala, který toto svému příbuznému velmi zazlíval. Poměrně často byly jejich práce díky tomu zaměňovány.
Na pražské Akademii výtvarných umění strávil pouhých několik měsíců roku 1914. Narukoval na východní frontu k c. a k. pěšímu pluku č. 91. V září 1915 byl zajat a krátce nato vstoupil do čs. legií. Jako příslušník 4. roty 3. čs. střeleckého pluku se v červenci 1917 účastnil bitvy u Zborova. Váchal proslul jako pohotový ilustrátor a autor štiplavých karikatur do satirického časopisu Houpačky. Do Československa se vrátil 12. lodním transportem v lednu 1920. Po válce však již svá akademická studia neobnovil. Věnoval se volné malířské tvorbě. Měl v oblibě krajinomalbu a zátiší. V rodných Velvarech uspořádal v letech 1929 a 1931 dvě profilové výstavy své dosavadní tvorby.
Papír, akvarel, 14,5 x 22 cm.
Akvarel byl získán do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu v roce 1928.