Jedním z nejznámějších symbolů operace Pouštní bouře v roce 1991, alespoň co se stejnokrojů týká, jsou americké boty do pouště. Otázkou vhodné obuvi do pouště se začaly americké armádní laboratoře zabývat na sklonku 80. let, v souvislosti s modernizací bot do džungle. Nasazení vojáků v Perském zálivu si však vyžádalo rychlé řešení a plošné zavedení vhodných bot do písčitého, horkého podnebí. Sám velitel amerických jednotek v Zálivu generál Norman Schwarzkopf vytvořil požadavky na botu amerického vojáka, na základě vlastních zkušeností s obuví saudskoarabské armády. Typově nová pouštní obuv vycházela do značné míry ze zmiňovaných bot do džungle, s několika modifikacemi.
Boty jsou vyrobeny v kombinaci hrubého veluru a nylonu v béžové barvě. Podrážka typu „Panama“, má dezén zabraňující nabírání bahna a nečistot. Na rozdíl od bot do džungle podrážka neobsahuje ocelovou vložku (proti propíchnutí), jelikož by se v horkém podnebí nadměrně zahřívala. Rovněž byly vynechány ventilační, resp. odvodňovací otvory, kterými by se do bot dostával jemný písek. Šněrování bot je řešeno pomocí pěti párů rychloutahovacích oček a dvou párů standardních. Boty do pouště se staly vzorem i pro ostatní armády, které osvědčený střih často jen nepatrně modifikovaly.
Předmět byl do sbírky VHÚ získán darem v roce 2020.