Tušová kresba českého malíře Oty Matouška (1890–1977) vznikla v době jeho věznění v nacistickém koncentračním táboře Flossenbürg v roce 1944, kam byl deportován v prosinci 1943. I přes zdejší nelidské podmínky cítil potřebu uměleckého projevu. Vytvořil zde kolem osmdesáti kreseb, zachycujících ve zkratkovité surové podobě ponuré okamžiky života v táboře. Prezentované dílo zobrazuje pohled na jeden z objektů tábora za plotem z ostnatých drátů. Ostré světlo lampy, vrhající stíny na sloupy přístřešku, vytváří zlověstnou atmosféru noci. Autor použil tušovou techniku za použití štětce. Jedná se tedy o dílo hraničící mezi kresbou a malbou. Minimalistický přístup za použití odstínů černé barvy je typický pro celý soubor těchto kreseb.
Za protektorátu se Otto Matoušek, bývalý legionář, záhy zapojil do protinacistické činnosti v odbojové organizaci Vasil Škrach, která působila v Českých Budějovicích. Staral se o finanční podporu perzekuovaných vojáků nebo těch, kteří odcházeli do exilu. Pečoval i o jejich rodiny. Po zatčení jejich členů, navázal spojení s ilegálním hnutím Bílá Hora v Praze. V březnu 1943 byl na základě udání jednoho ze spolupracovníků odvlečen ze svého domu ve Zborovské ulici (tehdejší Lazaretstrasse). Při výslechu na českobudějovickém Gestapu byl krutě mučen. Přišel o chrup a částečně ztratil i sluch. Zbytek roku strávil ve věznici v Malé pevnosti v Terezíně a v pracovním táboře Gestapa v Kladně. Následovala deportace do Flossenbürgu, jak je uvedeno v textu výše.
Na samotném konci války čekala Matouška zkouška nejtěžší - pochod smrti. Měl obrovské štěstí, že přežil. Na konci dubna 1945 byl osvobozen americkou armádou ve Stamsriedu v Bavorsku. Tato pohnutá životní etapa zanechala v umělci nezapomenutelné stopy, které roku 1946 vydal v cyklu reprodukcí tužkových kreseb a štětcových maleb s názvem Kresby z koncentráku. Po válce ještě trvalo nějaký čas, než se umělec začal opět věnovat civilní tvorbě. Vzpomínky na dobu věznění byly stále příliš čerstvé a přístup ke zpracované látce byl již odlišný, zjednodušení formy projevu ještě výraznější.
Papír, tuš, 305 x 210 mm.
Kresba byla získána do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu od autora v roce 1946.