Otto Gutfreund, Z fronty, kolem 1918.

Otto Gutfreund, Z fronty, kolem 1918.

Český sochař a legionář Otto Gutfreund (1889–1927) je považován za jednoho z nejlepších českých umělců 20. století. Věhlas jeho tvorby dosáhl evropských rozměrů již před první světovou válkou, zejména díky jeho plastice „Úzkost“ (1911–1912). V roce 1914 se přihlásil do řad českých a slovenských dobrovolníků, bojujících na straně Francie proti státům Ústředních mocností. Stál u zrodu Roty Nazdar a účastnil se prvních bojů naší zahraniční jednotky v oblasti Champagne.

Když byla Rota Nazdar po bitvě u Arrasu zrušena, dostal se do sporu s francouzským vojenským velením. Byl zajat a celé dva válečné roky 1916–1818 strávil v internačních táborech. Vysílen každodenní fyzickou prací tvořil za dlouhých večerů tužkové a uhlové kresby do svých deníků či na čtvrtky papíru. Sochařské tvorbě se za těchto extrémních podmínek věnovat nemohl. Až v prosinci 1918 byl díky intervenci členů československé vlády propuštěn. Následující dva roky žil v Paříži ve velmi nuzných podmínkách. Po dlouhém přesvědčování přátel se rozhodl v roce 1920 přece jen vrátit do svobodné republiky. Osud však nepřál mimořádnému sochaři naplno rozvinout talent a pokračovat v úspěšné tvorbě. V červnu roku 1927 Otto Gutfreund utonul nešťastnou náhodou ve Vltavě. Přesto však zanechal v českém poválečném umění nesmazatelnou stopu. Během posledních let vytvořil několik významných veřejných zakázek - například studie figur československých legionářů pro Památník odboje, logo pro Škodovy závody v Praze nebo reliéf pro průčelí Legiobanky v Praze Na Poříčí.

Ukázkou umělcovy tvorby z doby jeho válečné internace je i prezentovaná tužková kresba, kombinovaná s uhlovou technikou. Dokonale ponurou atmosféru díla vytváří sklánějící se figury pochodujících vojáků, kteří odolávají nepřízni počasí. Kresba se podobně jako další dochovaná díla tohoto autorova období vyznačuje hlubokou expresivitou, podmíněnou krutými podmínkami, v nichž byl vězněn.

Papír, tužka, uhel, 124 x 224 mm.

Kresba byla získána do sbírky Vojenského historického ústavu Praha v roce 1924 formou nákupu od autora.

Aktuálně



Pattonovi duchové vstupují do Čech

Pattonovi duchové vstupují do Čech

20. 04. 2025
Dva dny poté, co na české území vstoupila v Ašském výběžku první americká…
Armádní muzeum Žižkov, Národní památník hrdinů heydrichiády a Národní památník na Vítkově budou na Velikonoce otevřeny

Armádní muzeum Žižkov, Národní památník hrdinů heydrichiády a Národní památník na Vítkově budou na Velikonoce otevřeny

19. 04. 2025
Na Velikonoce (Velký pátek i Velikonoční pondělí) budou expozice VHÚ Praha (Armádní…
„Nestačíme, nemůžeme, jak bychom chtěli.“ Válečné zdravotnictví za první světové války bojovalo s časem, špínou i zoufalstvím

„Nestačíme, nemůžeme, jak bychom chtěli.“ Válečné zdravotnictví za první světové války bojovalo s časem, špínou i zoufalstvím

18. 04. 2025
Nemoci, zoufalství i improvizace. První světová válka obrátila životy vojáků i lékařů…
Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

17. 04. 2025
Sedmý díl seriálu Poklady z depozitáře webu iDNES.cz se tentokrát věnoval většímu…
Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov

Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov

15. 04. 2025
Pohled na problematiku migrace Evropanů z vlastního kontinentu s důrazem na české vystěhovalectví do…