Ukazatel selenového kompasu Bamberg

Ukazatel selenového kompasu Bamberg

Letecký kompas byl vždy jedním z nejdůležitějších přístrojů sloužících k správnému vedení letounu po plánované trati. Magnetické kompasy umístěné přímo v pilotní kabině byly ale často ovlivňovány silovými poli jiných přístrojů a ovladačů natolik, že je nešlo řádně seřídit tak aby ukazovaly skutečný kurz v mezích přijatelných úchylek.

Proto byly, zvláště u větších letadel, montovány takzvané dálkové kompasy, které bylo možno umístit do magneticky výhodnějších částí konstrukce letadla, kde již nebyly tolik ovlivňovány vnějšími silami. Od tzv. mateřského kompasu pak šly informace o letěném kurzu do kabiny na vlastní ukazatel v zorném poli letce.

Selenové dálkové kompasy patřily v letectví k jedněm z prvních. Bylo u nich využito změny elektrického odporu selenových buněk, reagujících na intenzitu osvětlení. Pod běžným magnetickým kompasem byly instalovány dvě žárovky souměrně vzhledem k ose magnetického systému. Nad kompasem pak byly dvě selenové buňky, zapojené do elektrického okruhu s baterií a ukazatelem. S magnetickým systémem byla spojena speciální clona, která zacloňovala obě buňky, když byl dodržován žádaný kurz. Jestliže se letoun odchýlil od vytčeného směru, byla jedna nebo druhá buňka osvětlena a ručička ukazatele se vychýlila na jednu, nebo druhou stranu. Nastavení požadovaného kurzu se pak provádělo z kabiny natočením celého kotlíku mateřského kompasu pomocí kličky a ohebného hřídele.

Toto poměrně složité a citlivé zařízení vyráběla mimo jiné i berlínská firma Werkstätten für Präzisions-Mechanik und Optik Carl Bamberg na počátku dvacátých let minulého století. Vlastní ukazatel byl zamontován do černé válcové krabice z nemagnetického kovu, opatřené zaskleným okénkem. V něm se pohybovala ručička, ukazující odchylku od požadovaného kurzu doprava nebo doleva. Stupnice nebyla číslovaná, ale její dílky i popisy byly zvýrazněny reflexní barvou pro provoz při slabším osvětlení. Celý ukazatel byl pružně uchycen v celkem mohutném trojúhelníkovém rámu odlitém z lehkého kovu. Ten se montoval na palubní desku, nebo ve stanovišti navigátora.

Tento zajímavý historický letecký přístroj o rozměrech 160 x 160 x 50 mm a hmotnosti 600 g byl získán do sbírky VHÚ koupí od soukromníka v roce 1987.

Aktuálně



Z restaurátorských dílen: Rakouský palaš

Z restaurátorských dílen: Rakouský palaš

04. 04. 2025
Tentokrát se v článku věnovaném práci našich kolegů restaurátorů budeme věnovat zbrani,…
Další komentovaná filmová přednáška se zaměřila na československé vojáky na východní frontě

Další komentovaná filmová přednáška se zaměřila na československé vojáky na východní frontě

03. 04. 2025
27. března proběhla v kinosále Armádního muzea Žižkov další projekce z cyklu „Komentované filmy…
Jak Čechoslováci zachránili Podlapaču

Jak Čechoslováci zachránili Podlapaču

02. 04. 2025
Obyvatele chorvatské vesnice Podlapača během války v bývalé Jugoslávii chránili čeští a slovenští…
Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

31. 03. 2025
Už šestý díl seriálu Poklady z depozitáře, který vychází pravidelně jednou za čtrnáct dní na…
V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

28. 03. 2025
Vojenský historický ústav Praha spolupracuje řadu let s Vyšší odbornou školou grafickou…