KÜRSCHNER, Joseph. China : Schilderung aus Leben und Geschichte Krieg und Sieg

Roku 1900 se od ledna po celé jaro komplikovala situace v Číně, kde získávalo stále rozsáhlejší podporu hnutí takzvaných boxerů, protestující proti příliš velkému vlivu světových mocností na vnitrostátní politiku Číny, která se ocitla v krizi po první čínsko-japonské válce let 1894−1895. V zemi vzrůstala averze k cizincům, což vedlo také k útokům na křesťanské misie. V poslední květnový den se cítili obyvatelé diplomatické čtvrti v Pekingu natolik ohroženi, že z vojenského přístavu u pevnosti Taku vyrazilo téměř 450 námořníků a námořních pěšáků osmi velmocí (USA, Velká Británie, Francie Japonsko, Rusko, Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie) k zabezpečení svých diplomatů. Šlo o zásah v poslední chvíli, neboť již 11. června se situace vyhrotila poté, co Němci zadrželi a popravili jednoho z „boxerů“, což vyvolalo rozsáhlou odvetu v samotném Pekingu, kde povstalci obratem vypálili řadu křesťanských kostelů.

Mezitím se 10. června k Pekingu vydaly další posily o síle asi 2000 mužů pod velením britského vice-admirála Seymoura, kterým se ale již do Pekingu dorazit nepodařilo, neboť se musely probíjet nepřátelským územím. Klíčem k pozemním operacím v severní Číně se stala přístavní pevnost Taku, která bránila ústí Bílé řeky do Žlutého moře. Proto se zástupci spojeneckých mocností rozhodli převzít nad pevností kontrolu a dali veliteli čínské posádky 16. června ultimátum k jejímu předání. Číňané pak 17. června v 0.45 před vypršením ultimáta zahájili palbu na spojenecké lodě, z nichž největší škody utrpěl ruský dělový člun Korejec. Spojenci odpověděli palbou, po níž následoval útok asi 900 námořníků a námořních pěšáků na čínské pevnosti. Přestože valy bránilo na 2000 Číňanů, spojenci v krvavé zteči, v jejímž čele postupovali rakousko-uherští námořníci, zvítězili a pevnostní komplex dobili při ztrátě 172 mužů.

Diplomatická čtvrť v Pekingu, bráněná pouze asi 450 vojáky a námořníky, čelila od 20. června 1900 regulérnímu obléhání. Italská a rakousko-uherská ambasáda byly ale pro svoji odlehlou polohu opuštěny a jejich obyvatelé nalezli azyl u Němců (Italové) a Francouzů (občané Rakouska-Uherska). Konflikt v Číně tak rychle přerostl z vnitřních problémů v mezinárodní záležitost a do země se vydaly posilové kontingenty všech velmocí. Rakousko-Uhersko, které původně v čínských vodách mělo jen chráněný křižník SMS Zenta, vyslalo postupně pancéřový křižník SMS Kaiserin und Königin Maria Theresia a chráněné křižníky SMS Kaiserin Elisabeth a SMS Aspern, které na Dálný východ dorazily během září 1900 a zapojily se do dalších operací proti „boxerům“.

Do 14. srpna, kdy se spojeneckým silám podařilo vyprostit z obležení diplomatickou čtvrť v Pekingu, byly dobyty a obsazeny všechny důležité body mezi čínskou metropolí a pobřežím a Rusko zahájilo invazi do Mandžuska. Tím sice boxerské povstání ještě nebylo zcela potlačeno, další operace se protáhly až do září 1901, ale jazýčky vah se jasně překlopily na stranu spojenců. Za zmínku stojí také fakt, že k boxerskému povstání se nepostavil zcela vyhraněně ani čínský dvůr dynastie Čching. Přestože císařovna Cch’-si sympatizovala s povstalci a po vyproštění diplomatické čtvrti z Pekingu uprchla, tak čínské síly bojovaly na obou stranách a válka se pro Číňany stala i válkou občanskou.

V neposlední řadě je třeba zmínit, že v řadách rakousko-uherského námořnictva sloužilo také nemalé množství rodáků z českých zemí, takže i na exotických dálněvýchodních bojištích sloužili námořníci z Čech, Moravy a Slezska.

Prezentovaná velkoformátová reprezentativní publikace o rozměru 24 x 32 cm je vázána v pevných plátnem potažených deskách zdobených orientálními motivy. Podobně, v žluté a červené barvě, je ozdobena i ořízka. Vyšla pravděpodobně na sklonku roku 1901 a představuje typickou ukázku reprezentativní publikace přelomu 19. a 20. století. Je bohatě vybavena černobílými fotografiemi, ilustracemi, tabulkami a mapkami a plánky v textu. Mimo to obsahuje celostránkové barevné obrázky od různých autorů. Na konci knihy je jako doplněk připojena notová partitura pochodu Domů se vracejících válečníků od F. Dannenberga.

Nutno podotknout, že kniha, kterou jako editor sestavil Joseph Kürschner, se obsahově nevěnuje pouze boxerskému povstání. Její první část seznamuje evropského čtenáře s Čínou, její historií, kulturou, politickým uspořádáním, právem, literaturou, uměním, hospodářstvím, obchodem atd. Jde tedy o klasického průvodce, přičemž autory jednotlivých statí jsou přední němečtí odborníci v daných problematikách. Druhá část se pak podrobně zabývá válečnými událostmi let 1900−1901, se zvláštním zaměřením na německý kontingent, což je s ohledem na místo vydání pochopitelné. Poslední, třetí část knihy je pak výběrem „vyprávění“ o Číně a z Číny, což představuje antologii beletristických textů různých autorů včetně úvodní kapitoly od Karla Maye.

Věříme, že dnes představená kniha zaujme nejen zájemce o problematiku vojenství před první světovou válkou, válečná námořnictva velmocí a dálněvýchodní plavby a samotné boxerské povstání. Domníváme se, že publikace může být zdrojem zajímavých informací i pro orientalisty a etnology, kterým může přiblížit evropský pohled na Čínu a Dálný východ na přelomu 19. a 20. století.

Knihu si můžete on-line přečíst v berlínském vydání zde.

Citace:

KÜRSCHNER, Joseph. China : Schilderung aus Leben und Geschichte Krieg und Sieg : ein Denkmal den Streitern und der Weltpolitik. Leipzig : Hermann Zieger, [1901]. XL, 462 sl.