Exponát představuje přesnou kopii zhotovenou podle originálu, nacházejícího se ve sbírce Západočeského muzea v Plzni. Na rozdíl od řady jiných městských zbrojnic v Čechách, zlikvidovaných po neúspěšném protihabsburském odboji v roce 1547, zůstala plzeňská zbrojnice zachována, protože město Plzeň jak v tomto, tak i v jiných konfliktech zůstalo vždy věrné panovníkovi. I později, kdy byly městské zbrojnice rušeny jako nepotřebné, zůstala naštěstí zastaralá výzbroj v Plzni zachována, a v 19. století se tak mohla stát součástí muzejních sbírek.
Zbraň již nemá tyčovou pažbu nasazovanou do tuleje za hlavní, pažbení se rozšířilo i dopředu a tvoří lůžko hlavně, připevněné k pažbě dvěma objímkami. První je dole opatřena hákem, který zde není součástí hlavně, jak je to obvyklé u jiných hákovnic. Zatímco větší a těžší hákovnice byly používány zpravidla na hradbách, zde jde o lehčí typ, jenž našel uplatnění i na bitevních polích. Vedle píšťal i podobné hákovnice byly ve výzbroji husitských vojsk. Při střelbě byl hák zachycen na dřevěný štít nebo na vozovou hradbu.
Hákovnice má osmihrannou hlaveň zakončenou u ústí prstencem. Ten je – stejně jako dva pásky na hlavni – opatřen jednoduchou rytou výzdobou.
Délka 1 350 mm, délka hlavně 420 mm, ráže 26,5 mm, hmotnost 7 916 g.