MAREK, Jindřich. Český prapor mírové mise UNCRO a chorvatská operace OLUJA

Účast Armády České republiky na zahraničních misích patří od jejího prvopočátku v roce 1993 k jejím důležitým a exponovaným úkolům. Čeští vojáci si za tuto dobu vybudovali pověst vynikajících specialistů a spolehlivých koaličních partnerů. Participovali na mírových operacích OSN a OBSE, na operacích vedených severoatlantickou aliancí (NATO) i na operacích pod hlavičkou Evropské unie. Sloužili přitom na zemi, ve vzduchu i na moři. Při jejich nasazení v rizikových či válečných oblastech 28 (respektive 29 počítaje i československou protichemickou jednotku v Saudské Arábii během války v Perském zálivu 1990–1991) položilo svůj život. Nikdo z nich nebude zapomenut.

Počátkem srpna roku 1995, před 25 lety, byl nasazen český prapor modrých baretů (znak mírových operací OSN) v rámci operace UNCRO, která představovala prakticky pokračování mise UNPROFOR na území Chorvatska, respektive takzvané Republiky Srbská Krajina. V tomto prostoru probíhala v letech 1991-1995 chorvatská válka o nezávislost, která patřila mezi jeden z nepřehledných konfliktů, jež se souhrnně označují jako válka v Jugoslávii. V praxi to znamenalo, že etničtí Srbové na chorvatském území v „Republice Srbská Krajina“ odmítali ztratit své dosud autonomní postavení a stát se jen etnickou menšinou, neboť zde stále zůstávala v živé paměti chorvatská ustašovská genocida Srbů z let 2. světové války. Český prapor zde, stejně jako další jednotky OSN, vytvářel nárazníkové pásmo mezi znepřátelenými stranami a měl přispívat k uklidnění poměrů.

Na jaře 1995, po londýnském jednání mezi chorvatskými diplomaty a zástupci USA a Německa, dostali Chorvaté prakticky zelenou k silovému řešení připojení „Republiky Srbská Krajina“ k Chorvatsku a na léto naplánovali ofenzivní operaci Oluja (Bouře). Této ofenzivy se mezi 4. a 7. srpnem 1995 zúčastnilo přibližně 150.000 chorvatských vojáků s těžkou výzbrojí, dělostřelectvem a tanky. Proti nim stálo asi 30.000 Srbů a mezi oběma nepřáteli se nacházel „nárazník“ přibližně 16.000 vojáků mírových sil OSN s lehkou výzbrojí a mandátem, který neopravňoval vojensky zasahovat. Mezi nimi bylo také 654 vojáků Armády České Republiky (dalších 330 odjíždělo na dovolenou, nebo se z ní vracelo).

Ráno 4. srpna 1995 zahájila chorvatská armáda operaci Oluja dělostřeleckou přípravou, při níž se dostalo pod palbu také nejedno stanoviště modrých baretů. Chorvaté postavení mezinárodních mírových sil příliš nerespektovali a jednotlivá pozorovací stanoviště tak byla vystavena jak palbě dělostřelecké a minometné, tak tankové či pěchotní. Některé „checkpointy“ byly obsazeny a jejich posádky zajaty. Na další pozorovatelny pak jejich obsazení či blízké postavení útočících Chorvatů přitáhlo minometnou palbu ze srbských pozic. K tomu došlo i na pozorovacím stanovišti Tango 23. Střepiny způsobily těžká zranění rotmistrovi Luďku Zemanovi a četaři Petru Valešovi, lehčí zranění pak utrpěli rotmistr Roman Čelanský, četař Jiří Suda a četař Jiří Hubáček. Chorvati, kteří obsadili české stanoviště, sice měli lékaře, který se raněným vojákům věnoval, ale odmítli propustit zraněné Čechy do srbské zóny. Zranění Luďka Zemana a Petra Valeše ale byla tak závažná, že by je snad zachránil pouze okamžitý letecký transport a svým zraněním záhy podlehli.

Prezentovaný článek z pera zkušeného historika Vojenského historického ústavu Praha, Paedr. Jindřicha Marka, se podrobně zabývá účastí českého praporu sil OSN v rámci mise UNCRO a primárně popisuje průběh chorvatské ofenzivní operace Oluja a její dopad na české vojáky. Autor svým čtivým zpracováním vysvětluje nejen kontext celé mise UNCRO a operace Oluja, ale přináší hlubší vhled do problematiky, k čemuž využívá nejen archivních dokumentů, ale i vzpomínek pamětníků. Vyšel v časopise Historie a vojenství, který vydává VHÚ Praha a jenž čtenářům přináší vysoce kvalitní vojensko-historické studie a materiály ve formátu A4 na křídovém papíře a s barevnými fotografiemi. Lze konstatovat, že mezi odbornými recenzovanými periodiky se tak Historie a vojenství řadí k nadstandardu.

Dnes prezentovaným článkem chceme nejen připomenout památku padlých českých vojáků rtm. Luďka Zemana a čet. Petra Valeše (oba in memoriam povýšeni na podporučíky), ale připomenou i celou účast českých a československých vojáků na mírových misích na území bývalé Jugoslávie. Věříme, že erudované, ale lidské a čtivé podání Jindřicha Marka si bezpochyby najde své čtenáře.

Článek, stejně jako většinu časopisu Historie a vojenství, najdete přístupné on-line na Digitální studovně Ministerstva obrany (DSMO) zde.

Citace:

MAREK, Jindřich. Český prapor mírové mise UNCRO a chorvatská operace OLUJA. Historie a vojenství: časopis Vojenského historického ústavu. Praha: Vojenský historický ústav Praha, 2012, LXI(2), 64-81. ISSN 0018-2583.