Miloslav Smolka, Ulice města Kjóto, 1919.
Výtvarník a legionář Miloslav Smolka (1891 ̶ ?) vystudoval malířství na soukromé výtvarné škole v Praze u jejího majitele, profesora Karla Reisnera. V roce 1914 narukoval k c. a k. pěšímu pluku č. 28. Na východní frontě v Haliči byl zajat a transportován do ruského zajateckého tábora v Tjumeni. V místním kostele restauroval fresky a rozměrná plátna. V roce 1916 se přihlásil jako dobrovolník k záložní rotě 1. čs. střeleckého pluku. Po účasti v bitvě u Zborova byl povýšen na praporčíka a vyznamenán křížem sv. Jiří IV. třídy. V létě roku 1918 byl při bojích u Kazaně zraněn průstřelem do pravého kolene, avšak prakticky ihned po vyléčení se vrátil opět do služby. V hodnosti poručíka byl jmenován velitelem chemického oddělení 1. čs. střeleckého pluku a od února 1919 působil ve funkci velitele plukovní policie.
Nedlouho po svém zařazení k Informačně-osvětovému odboru čs. legií v Rusku v roce 1919 byl vyslán na studijní cestu do Japonska. Minimalistickým uměleckým formám příliš nakloněn nebyl. Kresby, dochované z té doby, jsou plné barev a rozevlátých tahů. Mezi ně patří i drobná kresba, na níž autor zachytil pohled do jedné z ulic centra japonského města Kjóto. Základní linie jsou nakresleny tužkou. Barevné pastelky dotahují kontury domů. Postava dívky v kimonu, opřené o telegrafní sloup, je jedinou figurou na liduprázdném místě.
Do Československa se Miloslav Smolka vrátil 14. lodním transportem v únoru 1920. V Památníku odboje působil ve funkci osobního referenta, později se stal správcem obrazárny, umístěné v prostorách letohrádku Hvězda. Svůj umělecký talent využil ve tvorbě návrhů vojenských praporů a pomníků, budovaných na památku padlých legionářů.
Papír, tužka, 17 x 24 cm.
Kresba byla získána do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu od autora ve dvacátých letech 20. století.
Aktuálně
Pattonovi duchové vstupují do Čech
Armádní muzeum Žižkov, Národní památník hrdinů heydrichiády a Národní památník na Vítkově budou na Velikonoce otevřeny
„Nestačíme, nemůžeme, jak bychom chtěli.“ Válečné zdravotnictví za první světové války bojovalo s časem, špínou i zoufalstvím
Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek
Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
