NĚMČÍK, Bohumír. Švédové před Brnem 1645

Datum 15. srpna se stalo tradičním městským svátkem moravské metropole – Brna. Proč se jeho významným dnem stal právě 15. srpen? Věříme, že všichni Brňané to vědí, ale pro další obyvatele českých zemí důvod každoročních oslav tak zřejmý být nemusí. A proto si dnešní „knihou týdne“ připomeneme události, které k brněnskému svátku vedly.

Psal se rok 1645 a třicetiletá válka trvala již 27 let. Všechny válčící státy již byly dlouhým konfliktem vyčerpány a v německých městech Münster a Osnabrück byla v proudu mírová jednání, která měla vyvést Evropu z válečného konfliktu, jaký dosud nepoznala. Kola války se ale mezitím točila dále a měla v tomto roce tvrdě postihnout také země Koruny české. Co předcházelo bitvě u Jankova, jak 6. března 1645 asi 50 kilometrů jižně od Prahy proběhla i jaké měla následky, tomu jsme se již věnovali v samostatném článku. Tato porážka císařské armády otevřela Švédům cestu na Vídeň, kterou ale nebylo možné účinně obléhat, pokud nebyla zajištěna zásobovací a operační linie přes Moravu a tu dosud blokovala pevnost Brno. Švédský polní maršál Lennart Torstenson proto 3. května přitáhl se svojí armádou k městu a začal jej obléhat. Brno, jehož obraně velel sedmatřicetiletý francouzský hugenot, plukovník Jean Louis Raduit de Souches, se ale ukázalo jako příliš tvrdý oříšek. Průběhu dlouhého obléhání jsme již věnovali samostatný článek, a proto se jím dnes zabývat nebudeme. Konstatujme jen, že právě 15. srpna 1645 skončil nezdarem švédský generální útok na město a poté museli Švédové, k nimž se mezitím připojila také sedmihradská armáda Jiřího Rákocziho, snahu o dobytí pevnosti vzdát a odtáhnout s nepořízenou. Hrdinská obrana Brna, které převzalo funkci moravské metropole namísto Olomouce (které se Švédové zmocnili roku 1642), se stala významným úspěchem našich vojenských dějin.

Prezentovaná kniha vyšla před 25 lety při příležitosti 350. výročí uhájení Brna před Švédy. Jedná se o reprezentativní jubilejní publikaci formátu A4 na křídovém papíře a v pevných lakovaných deskách. Text, který uspořádal Bohumír Němčík s pomocí pracovníků Muzea města Brna, doprovázejí četné ilustrace, většinou dobové mědiryty, ale i autografy původních dokumentů. Přestože se jedná o přehledovou práci, která nemá hlubší odborné ambice (s ohledem na popularizační formu chybí poznámkový aparát, rejstříky apod. a i přehled použité literatury je zkrácen jen na nejdůležitější tituly), jedná se o dobře koncipovanou knihu, která poskytuje základní vhled do problematiky. Neopomíjí kontext událostí a seznamuje čtenáři také se způsobem vedení boje v době třicetileté války. Těžiště práce samozřejmě spočívá v popisu průběhu samotného obléhání Brna a ocenění jeho statečných obránců císařem Ferdinandem III., značná část rozsahu je ale věnována také ohlasu událostí v lidových pověstech a legendách. Není opominuta ani ústřední postava Jeana Louise Raduita de Souches, který se vypracoval na polního maršála, stal se moravským zemským velitelem, stáří strávil na svých panstvích na jihozápadní Moravě a k věčnému spánku byl uložen v Brně. Přestože je možné publikaci vytknout některé dílčí nedostatky, jako místy nedostatečné popisky k obrazové příloze nebo nešťastný překlad povelů a chybnou terminologii (např. pěší píky jsou uváděny jako kopí), lze celek hodnotit jako popularizační dílo pozitivně.

Věříme, že představovaná kniha pomůže mnoha zájemcům o vojenství 17. století získat lepší povědomí o tak významné události našich vojenských dějin třicetileté války, jakým obléhání Brna Švédy roku 1645 bezesporu bylo.

Kniha byla digitalizována, ale s ohledem na autorská práva není on-line volně dostupná, přestože již jde o dílo na trhu nedostupné. Viz zde.

Citace:

NĚMČÍK, Bohumír. Švédové před Brnem 1645. Brno : Bpres, 1995. 101 s. ISBN 80-901574-1-6.