Bronzová busta akademického sochaře Milana Bendy představuje portrét jedné z nejvýznamnějších osobností druhého čs. odboje, armádního generála Josefa Bílého (1872–1941). Do roku 1935 zastával v čs. armádě několik vysokých funkcí. Naposledy stál v čele Zemského vojenského velitelství. V penzi však zůstal pouze do roku 1939. Hned na počátku protektorátu vstoupil do ilegální vojenské odbojové organizace Obrana národa a stal se jejím velitelem. Jeho činnost však byla po několika měsících vyzrazena. Musel se začít skrývat. V listopadu 1940 byl gestapem zatčen a následně vězněn v pankrácké věznici a v Terezíně. Společně s generálem Hugo Vojtou byl v den nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora odsouzen k trestu smrti. Mimořádné hrdinství a vnitřní sílu prokázal i v posledních okamžicích života. V jízdárně ruzyňských kasáren měl pronést slavnou větu: „Psi palte!“. Česká republika si připomíná i po mnoha letech jeho památku. V roce 2018 mu byl udělen in memoriam Řád Bílého lva vojenské skupiny I. třídy za mimořádné zásluhy o bezpečnost a obranu státu.
Autor díla Milan Benda (1941–2017) pokračoval úspěšně ve šlépějích svého otce Břetislava Bendy, který patřil k nejvýraznějším osobnostem českého sochařského umění 20. století. Společně vytvořili řadu významných realizací (např. sousoší Lidé bez domova v Sedlčanech z roku 1978). Jádrem jeho samostatné umělecké činnosti se stala portrétní tvorba. Určitou dobu se také zabýval restaurátorskými pracemi (kolonáda v Poděbradech, štuková výzdoba stropu v Trojském zámku). Ve figurální tvorbě se určitým způsobem vrátil k otcovu oblíbenému tématu ženského aktu. Milanu Bendovi byl vlastní neotřelý modernistický přístup k materiálu, s nímž pracoval.
Bronz, výška 520 mm.
Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu v roce 2012.