Středometrážní dokumentární film vznikl ve spolupráci s Balon-klubem Praha a archivem Národního technického muzea v Praze v roce 1973.
Celý film se věnuje historii letadel lehčích než vzduch (tedy balonů a vzducholodí) s důrazem na balony plněné plynem. Jen velmi okrajově jsou zmíněny horkovzdušné balony. Autoři v hojné míře využili archivní filmové záběry různého původu a také fotografie z počátků balonového létaní u nás.
Fotograficky je zde dokumentován rozvoj balonového létání v Čechách na konci 19. a začátku 20. století. Především v souvislosti s ukázkami upoutaného balonu Kysibelka na pražské Všeobecné zemské jubilejní výstavě v roce 1891 a působením vzduchoplavce Édouarda Surcoufa v Čechách. Podrobněji jsou zmíněny aktivity Františka Hůlky a Ferdinanda Wandase, kteří stáli u zrodu České aeronautické společnosti v roce 1891.
Větší množství filmových záběrů ukazuje využití balonů a vzducholodí v obou světových válečných konfliktech (pozorovací balony, balonové baráže, nasazení vzducholodí k náletům).
Z meziválečného období nechybí záběry dopravních vzducholodí a vzducholodí a balonů využívaných k vědeckým účelům. Například známá Italia Umberta Nobileho nebo stratosférický balon profesora Piccarda.
Po druhé světové válce nastal velký rozvoj sportovního balonového létání. V Československu vznikl v roce 1965 Balon-klub Praha, jehož členové jsou zachyceni v úvodu a závěru tohoto filmu.
Výrobce: Krátký film Praha, 1973
Tvůrci: vedoucí výroby Stanislav Koláček, hudba Luboš Sluka, kamera Vladimír Lorenc a Zdeněk Šibrava, námět, scénář a režie Vladimír Kabelík
Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, I. kombinovaná kopie, barevná, 1146 metrů (41 minut)
Kopie filmu byla do sbírky VHÚ získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.