K výročí republiky 28. října, virtuálně: výstava "Lvem mě nazývají" v Národním muzeu

Aktuální stav pandemie koronaviru Cov-19 bohužel uzavřel všechna muzea a znemožnil i tradiční oslavy nejvýznamnějšího státního svátku České republiky – 28. října. Při příležitosti tohoto svátku připravilo Národní muzeum ve spolupráci s Kanceláří prezidenta republiky, Vojenským historickým ústavem Praha a Správou Pražského hradu mimořádnou výstavu nazvanou Lvem mě nazývají, která měla být veřejnosti zpřístupněna právě 28. října. Až do ukončení mimořádné uzavírky všech muzeí vám nabízíme nahlédnutí do výstavy alespoň prostřednictvím fotografií.

Výstava návštěvníky prostřednictvím řady unikátních exponátů seznamuje s historií českého zemského symbolu – dvouocasého lva – od středověku až po současnost. Název výstavy vychází symbolicky z textu na jednom z nejstarších vyobrazení českého lva, dlaždici z podlahy palácové kaple hradu Zvíkov pocházející ze 3. čtvrtiny 13. století. Německý nápis na dlaždici říká: „Lvem mě nazývají, králové české země mě nosívají.“ Uvedená dlaždice tvoří pomyslný začátek výstavy, současný řádový řetěz Řádu Bílého lva určený pro hlavy států pak její závěr.

Od 13. století do současnosti byl český lev znázorněn v mnoha podobách. Z exponátů Vojenského historického ústavu Praha patří mezi nejzajímavější prapor čs. jednotky na Středním východě s vyobrazením malého státního znaku Československé republiky a nápisem Pravda vítězí. Prapor, později přibitý na rám a používaný jako vývěska, vztyčili vojáci v československém výcvikovém táboře v Jerichu poprvé přesně před osmdesáti lety, 28. října 1940.

Mezi vystavované předměty patří například kartuše se znakem českého království z počátku 17. století, která pravděpodobně kdysi zdobila prostory České kanceláře umístěné v Ludvíkově křídle Starého královského paláce na Pražském hradě, jezdecké pečeti Jana a Zikmunda Lucemburského či typář Kanceláře prezidenta republiky z roku 1920.

Z torontské univerzity se podařilo zapůjčit další unikátní předmět, Řád Bílého lva III. třídy z roku 1992. Po vzniku České a Slovenské Federativní Republiky proběhla v roce 1991 soutěž na výtvarný návrh Řádu Bílého lva, jejímž vítězem se stal slovenský akademický sochař a medailér Karol Lacko. Podle jeho návrhu ale byl zhotoven pouze jediný exemplář Řádu Bílého lva, který byl v roce 1992 prezidentem Václavem Havlem udělen kanadskému historikovi a významnému bohemistovi Heroldu G. Skillingovi. Výroba dalších insignií byla ze strany tehdejší prezidentské kanceláře zastavena z důvodu počínajících jednání o rozpadu československé federace.

Největším a současně nejpřekvapivějším předmětem výstavy je ale vlajka o velikosti 3 x 3 m, která je vystavována vůbec poprvé. Rozměrná vlajka, jejíž čtvercové pole je obroubené obdélníčkovým lemem v barvách slovanské trikolory, a jejíž střed je tvořen sdruženým znakem československých legií, byla nalezena v jednom z depozitářů Pražského hradu teprve před dvěma lety. S největší pravděpodobností se jedná o vůbec první podobu prezidentské vlajky T. G. Masaryka z období let 1918–1919. V letošním roce jsme si připomněli sté výročí uzákonění státních symbolů Československé republiky zákonem č. 252/1920 Sb. ze dne 30. března 1920. Až do tohoto okamžiku se jako neoficiální státní znak s oblibou používal právě sdružený znak československých legií. Jedná se tedy patrně o zcela unikátní předmět spojený s prvním rokem existence samostatného československého státu.

Není bez zajímavosti, že stejný sdružený znak legií tvoří i další z vystavených exponátů ze sbírky Vojenského historického ústavu Praha – znak z budovy Československé národní rady v Paříži. Zatímco tento znak z pařížské rue Bonaparte je opatřen českým lvem bez královské koruny symbolizujícím boj proti habsburské monarchii a znak Slovenska je v podobě štúrovského znaku z roku 1848 ve slovanských barvách s modrým trojvrším bez svatoštěpánské koruny, na pravděpodobné první vlajce prezidenta republiky je český lev vyobrazen s královskou korunou a slovenský znak je opatřen trojvrším v zelené barvě a dvojramenným křížem vetknutým do zlaté koruny jako na erbu Uherského království.

Výstava Lvem mě nazývají je umístěna v historické budově Národního muzea v těsném sousedství Pantheonu. Všem občanům a zájemcům o naši historii upřímně přejeme, aby jim vývoj mimořádných opatření co nejdříve umožnil návštěvu této unikátní výstavy a aby si tak mohli alespoň dodatečně připomenout státní svátek 28. října.

Michal Burian