Polní maršál Horatio Herbert Kitchener (1850–1916) je jednou z nejpozoruhodnějších britských vojenských osobností. Během své kariéry se zúčastnil prusko-francouzské války (1870–1871), prošel oběma kampaněmi v Súdánu (1886–1899), přičemž druhou dovedl k úspěšnému konci, a v druhé búrské válce působil ve funkci náčelníka štábu (1899–1902). Následně zastával mimo jiné i post velícího generála v Indii. Na začátku první světové války byl jmenován ministrem války. V této funkci působil do své tragické smrti 5. června 1916, kdy zahynul během diplomatické cesty do Ruska při dosud nevyjasněném potopení křižníku HMS Hampshire.
Biografií Lorda Kitchenera může čtenář nalézt velké množství. Prezentovaná publikace je však zajímavá už jen osobou jejího autora a stylem pojetí práce, stejně jako svým zaměřením na poslední část Kitchenerova života. Reginald Baliol Brett, pozdější vikomt z Esheru, byl liberální politik a historik, který se mimo jiné zasloužil o mnoho reforem britské armády poté, co druhá búrská válka odhalila řadu jejích nedostatků. S lordem Kitchenerem se osobně znal. Na jeho žádost v září 1914 odjel do Francie a působil tam při Britském červeném kříži. Zde si vedl deník událostí, na jehož základě později vznikla kniha s možná poněkud zavádějícím názvem. Nejedná se ani tak o biografii, jako o reflexi událostí prvních osmnácti měsíců do té doby největšího světového konfliktu. Popisuje zde problémy, kterým musela čelit Británie naprosto nepřipravená na světovou válku. Uvádí, kterak Kitchener během krátké doby z ničeho vytvořil velkou armádu, zvanou proto Kitchenerova armáda. Kupodivu se v této souvislosti vůbec nezmiňuje o masivní propagační kampani a všudypřítomných plakátech s Kitchenerovým portrétem, které měly za výsledek obrovský přísun dobrovolníků. Jinak ale neopomíjí důležité projekty, na nichž se Kitchener podílel. Za zmínku stojí například i nikdy neuskutečněný plán na invazi u tureckého přímořského města Iskenderun, ze kterého ale sešlo. Stalo se tak po fiasku hazardní Gallipolské operace, neboť již nebyla vůle a hlavně prostředky.
Kniha zdaleka nemá ambice zohledňovat všechny aspekty války, protože autor zaznamenával události tak, jak je sám viděl, a ani se je později nepokoušel přehodnotit dodatečnou kritickou reflexí. Nešlo mu o sepsání oficiálních dějin tohoto konfliktu, ale spíš o to vzdát hold starému příteli. Přesto se ale jedná o cenné dílo pro zájemce o osobnost lorda Kitchenera i první světovou válku.
Knihu si můžete přečíst on-line zde.
citace:
ESHER, Reginald Baliol Brett, vikomt. The Tragedy of Lord Kitchener. London: John Murray, 1921. 219 s.