M. I. Kalinin s vojáky Rudé armády

M. I. Kalinin s vojáky Rudé armády

Snímek zachycuje předsedu presidia Nejvyššího sovětu SSSR M. I. Kalinina společně s důstojníky a vojáky Rudé armády. Hodnostní označení na límcích bylo používáno do roku 1943; voják za Kalininem má sovětskou přílbu SŠ-36. Mezi okolo stojícími vojáky jsou nositelé titulu Hrdina Sovětského svazu a Řádu Rudého praporu.

Michail Ivanovič Kalinin se narodil 19. listopadu 1875 (dle gregoriánského kalendáře) jako syn rolníka z Tverské gubernie a roku 1898 vstoupil do tehdejší Sociálně demokratické dělnické strany Ruska. Roku 1912 byl na pražském sjezdu bolševiků zvolen kandidátem na členství v bolševickém ústředním výboru.

Roku 1919 se Kalinin stal hlavou Všeruského ústředního výkonného výboru, což teoreticky znamenalo, že byl hlavou rodícího se sovětského státu; od roku 1926 byl řádným členem politbyra. Roku 1938 mu byla svěřena nově zřízená funkce předsedy presidia Nejvyššího sovětu SSSR. Přestože byl formální hlavou Sovětského svazu (prvním a posledním presidentem SSSR byl až Gorbačov), jeho úloha ve stalinském režimu byla ceremoniální. Spolupodepisoval vládní dokumenty (například rozhodnutí o popravě vězněných polských důstojníků roku 1940). Avšak ani vysoké postavení neochránilo jeho ženu Jekatěrinu (1882–1960) před tím, aby byla v letech 1938–1945 vězněna jako trockistka. Dne 19. března 1946 Kalinin opustil funkci a 3. června 1946 zemřel.

Kalininovo jméno neslo vícero měst – na jeho počest byla přejmenována města Tver (Kalinin) a Podlipki (Kaliningrad, dnes Koroljovo). Dřívější Královec (Königsberg) a tamní oblast nesou jeho jméno dodnes (Kalinigrad).

 

 

Aktuálně


Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…