Smrtí císaře Karla VI. vymřel 20. října 1740 po meči rod Habsburků. Po něm nastoupila na trůn jeho dcera Marie Terezie a 22. listopadu jí složili hold dolnorakouští stavové. Že to ale nebude mít za své vlády jednoduché, se ukázalo téměř obratem, neboť se proti jejímu nástupnickému nároku ohradili téměř všichni sousedé a příbuzní.
První se s územními nároky přihlásil novopečený pruský král Friedrich II., i když Prusko předtím uznalo pragmatickou sankci a tedy i nedělitelnost habsburských zemí. Král Friedrich chtěl nejprve od Marie Terezie Slezsko odkoupit. Když nepochodil, přikročil k rázné vojenské akci. Dne 16. prosince 1740 vstoupila bez předchozího vyhlášení války pruská vojska na slezské území. Proti asi 20.500 pruských pěšáků, 6.500 jezdců a 34 dělům se ve Slezsku mohlo postavit jen necelých 5.000 mužů v čele s polním podmaršálem Maximilianem hrabětem Brownem. Klíčem k ovládnutí Slezska byly nedostatečně osazené pevnosti Hlohov, Vratislav, Brzeg a Nysa. Do konce prosince Prusové oblehli pevnost Hlohov a stanuli před slezskou metropolí Vratislaví. Začaly tím války o rakouské dědictví, které trvaly 8 let, a habsburské soustátí během nich čelilo hrozbě úplného rozpadu.
Prezentovaný článek z pera rakouského setníka a vojenského historika Dunckera patří ke zlatému fondu rakouského vojenského dějepisectví konce 19. století. Vyšel v odborném časopise Mittheilungen des k. k. Kriegs-Archivs roku 1885 a již jeho rozsah více než 70 stran jasně ukazuje na pečlivost a ucelenost pojednání, navíc disponuje rozsáhlým poznámkovým aparátem. Nezabývá se zdaleka jen samotnými válečnými operacemi v druhé polovině prosince, ale začíná kontextovým přehledem mezinárodní politiky po smrti císaře Karla VI., pokračuje rozborem stavu rakouské armády koncem roku 1740, její výstrojí, početními stavy a dalšími dopady předchozí prohrané turecké války a přináší i tabulky s dislokacemi jednotlivých pluků, respektive jejich praporů v různých zemích monarchie. Následuje poměrně obsáhlý rozbor informací podávaných rakouským atašé polním podmaršálem hrabětem Bottou v Berlíně, z nichž jasně vyplývá, že útok nebyl zcela překvapivý. Poté se autor věnuje rakouským i pruským přípravám na válku až do osudného 16. prosince a nakonec se samozřejmě zaměřuje na samotný pruský útok do Slezska a průběh prvních dvou válečných týdnů, v nichž se hlavním cílem Rakušanů stalo vytvořit operační armádu, která by s využitím pevností, coby pevných obranných bodů, zastavila postup Prusů.
Časopis Mittheilungen des k. k. Kriegs-Archivs jsme digitalizovali a prezentovaný článek si můžete přečíst on-line v Digitální studovně MO ČR.
Citace:
DUNCKER. Die Invasion Schlesiens durch die königlich preussischen Truppen im Monate December 1740. Mittheilungen des k. k. Kriegs-Archivs. 1885. Wien : K. K. Generalstabes, 1885. s.1-73