„Případ poručíka Veldy“ je jedním z několika neznámých hraných osvětových filmů natočených v Československém armádním filmu v 50. letech minulého století. Příběh vycházející ze skutečné události měl být varováním před řešením složité životní situace sebevraždou.
Ve slibně se rozvíjející kariéře mladého poručíka Veldy bylo zlomovým bodem jeho přeložení k útvaru na malém městě. Nejdříve nebylo možné sehnat pro něj a manželku byt. Když ho získali, ženě začal v malé obci chybět pražský život a vrátila se zpátky do Prahy. Krize v soukromém životě postupně ovlivňovala poručíka Veldu i v zaměstnání, kde se zhoršovaly jeho pracovní výsledky. Nakonec zjistil, že je mu manželka nevěrná. Nahromaděné osobní a služební problémy, pití alkoholu a deprese ho nakonec dohnaly k pokusu o sebevraždu.
Poslední scéna u nemocničního lůžka, kam Veldu přijde navštívit velitel, kolegové a manželka, je happy endem. Velda se stydí, že se projevil jako slaboch. V závěru filmu zazní i opatrná kritika Veldových velitelů, kteří přehlíželi a neřešili jeho problémy.
Film podle vlastního námětu a scénáře natočil režisér armádního filmu Karel Kachyňa. Roli poručíka Veldy svěřil herci Petru Haničincovi, který v té době dokončoval základní vojenskou službu v Armádním uměleckém divadle.
Výrobce: Československý armádní film, 1956
Tvůrci: hrají Petr Haničinec, Eva Jiroušková, Ladislav Ryšlink, Svatopluk Skládal, hudba Miloš Vacek, kamera Josef Vaniš, námět, scénář a režie Karel Kachyňa
Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, I. kombinovaná kopie, černobílá, 634 metrů (22 minut)
Kopie filmu byla do sbírky VHÚ získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.