Snímek zachycuje okamžik, kdy dochází k přesunu německého stíhače tanků Jagdpanzer 38(t) Hetzer na podval během převozu do sbírky Vojenského historického ústavu. Stíhač tanků byl do sbírky VHÚ převeden v květnu 1969 z Vojenské akademie v Brně a stal se tak jedním z prvních přírůstků v nově budované sbírce těžké bojové a automobilní techniky.
Jagdpanzer 38 (t) Hetzer vznikl na upraveném podvozku původně Československého tanku vz. 38. Jeho prototyp, zhotovený v pražské ČKD (za války „BMM“), byl předveden 20. dubna 1944. Ještě téhož měsíce se u pražského výrobce rozběhla sériová výroba, od července byly tyto stroje vyráběny i v Plzni – do konce války bylo vyrobeno přes 2800 kusů.
Po skončení druhé světové války byl stíhač tanků zaveden do výzbroje československé armády pod označením ST I, resp. ST III (cvičné stíhače tanků). Mimo to došlo i k výrobě nových strojů – 150 pro čs. armádu a dalších 158 pro Švýcarsko, kde sloužily pod označením G-13 až do počátku sedmdesátých let.
Stíhač tanků Hetzer byl 6,27 m dlouhý, 2,63 m široký a 2,1 m vysoký; jeho hmotnost činila 15,75 t a rychlost až 43 km/h. Hlavní výzbroj představoval kanón 7,5cm PaK 39 L/48, a vedle toho stroj nesl i 7,92mm kulomet MG 34. Čelo stroje bylo chráněno zešikmeným pancířem o síle 60 mm. Na ostatních místech však jeho pancíř byl podstatně slabší, 8 až 20 mm. Díky své nízké siluetě se Hetzer mohl při obraně dobře skrývat, dobře se uplatnil při přepadech ze zálohy. Ve stroji se tísnila čtyřčlenná posádka.
Snímek, byl pořízen zaměstnancem VHÚ během převozu německého stíhače tanků Jagdpanzer 38 (t) Hetzer na podval během převozu do sbírek VHÚv roce 1969.