Jaroslav Riedl, Plukovník J. J. Švec, 1929

Jaroslav Riedl, Plukovník J. J. Švec, 1929

Malíř a legionář Jaroslav Riedl vytvořil v roce 1929 k příležitosti premiéry válečného filmu Plukovník Švec plakát s portrétem jeho hlavního hrdiny (režie Svatopluk Innemann).  Linoryt je použitím černobílé techniky velmi blízký tvorbě Riedlova současníka Otto Matouška. V dolní části plakátu byla vytvořena volná plocha pro aktuální informace k promítání filmu.

Tragická smrt plukovníka Josefa Jiřího Švece (1883–1918) v Aksakově v říjnu 1918 se stala inspirací pro Rudolfa Medka, který byl autorem filmové předlohy a také stejnojmenné divadelní hry (Národní divadlo, říjen 1928). Po druhé světové válce jméno plukovníka Švece zmizelo na mnoho let z naší historie. Až v roce 2018 se konala opět v Národním divadle obnovená premiéra tohoto představení k 100. výročí vzniku Československa.

Autor plakátu Jaroslav Riedl (1893–1945) vystudoval malířství na pražské Akademii výtvarných umění u profesorů Vlaha Bukovace a Jaroslava Preislera. V říjnu roku 1914 narukoval k c. a k. pěšímu pluku č. 88, s nímž odešel na východní frontu. Do ruského zajetí přeběhl v létě roku 1915 ve vsi Verkuny v Besarabské gubernii.  Zapojil se záhy, podobně jako František Parolek, do náborové činnosti českých a slovenských dobrovolníků do České družiny v oblastech Čerkaska a Besarabie. V následujícím roce byl přidělen k 10. rotě 1. čs. střeleckého pluku a v březnu 1917 byl odvelen k 3. čs. střeleckému pluku. Do Československa se vrátil 20. lodním transportem v roce 1920 v hodnosti nadporučíka. První dva roky velel cvičnému praporu Učiliště pro pěší vojsko v Milovicích, poté působil jako učitel ve Škole pro výchovu záložních důstojníků 1. pěší divize. V roce 1926 nastoupil do Památníku osvobození jako výtvarný referent, od roku 1937 zde působil ve funkci přednosty muzejního oddělení. Na samotném konci druhé světové války, v únoru roku 1945, byl za odbojovou činnost vězněn v nacistických koncentračních táborech. Zahynul několik dnů před osvobozením při pochodu smrti, jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.

Papír, linoryt, 920 x 610 mm.

Plakát je součástí původní sbírky Vojenského historického ústavu Praha.

Aktuálně



Pattonovi duchové vstupují do Čech

Pattonovi duchové vstupují do Čech

20. 04. 2025
Dva dny poté, co na české území vstoupila v Ašském výběžku první americká…
Armádní muzeum Žižkov, Národní památník hrdinů heydrichiády a Národní památník na Vítkově budou na Velikonoce otevřeny

Armádní muzeum Žižkov, Národní památník hrdinů heydrichiády a Národní památník na Vítkově budou na Velikonoce otevřeny

19. 04. 2025
Na Velikonoce (Velký pátek i Velikonoční pondělí) budou expozice VHÚ Praha (Armádní…
„Nestačíme, nemůžeme, jak bychom chtěli.“ Válečné zdravotnictví za první světové války bojovalo s časem, špínou i zoufalstvím

„Nestačíme, nemůžeme, jak bychom chtěli.“ Válečné zdravotnictví za první světové války bojovalo s časem, špínou i zoufalstvím

18. 04. 2025
Nemoci, zoufalství i improvizace. První světová válka obrátila životy vojáků i lékařů…
Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

17. 04. 2025
Sedmý díl seriálu Poklady z depozitáře webu iDNES.cz se tentokrát věnoval většímu…
Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov

Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov

15. 04. 2025
Pohled na problematiku migrace Evropanů z vlastního kontinentu s důrazem na české vystěhovalectví do…