Bronzová plastika příslušníka čs. legií v Rusku náleží mezi nejlepší figurální díla sochaře Břetislava Bendy. Jedná se zřejmě o návrh pomníku k uctění hrdinství našich vojáků v zahraničních armádách za první světové války. Dynamický, sebevědomý postoj vojáka, hledícího s nadějí v budoucnost samostatného státu, je sdělením mimořádného úsilí k dosažení této myšlenky. Bronzový odlitek byl vytvořen podle dochované sádrové předlohy.
Břetislav Benda (1897–1983) absolvoval v roce 1915 Kamenickou školu v Hořicích a krátce na to byl přijat na pražskou Akademii výtvarných umění k profesoru J. V. Myslbekovi. Jeho studia však přerušila válka, a tak v roce 1916 musel narukovat na frontu. V Itálii utrpěl záhy vážná poranění obou dlaní. V letech 1919 až 1922 pokračoval ve studiu na Akademii pod vedením Jana Štursy. Od roku 1923 byl členem uměleckého sdružení Mánes. Břetislav Benda vytvořil za svůj dlouhý tvůrčí život řadu významných sochařských děl. Je řazen k nejpřednějším výtvarníkům poválečné realistické éry spolu s Janem Štursou a Otto Gutfreundem.
Jeho realizace můžeme dodnes vidět také v mnoha exteriérech (výzdoba průčelí budovy ministerstva národní obrany v Praze-Dejvicích, plastiky na nárožích Vojenského zeměpisného ústavu v Praze, sousoší Lidé bez domova v Sedlčanech a mnoho dalších). Velmi úspěšný byl i v portrétní tvorbě. K nejlepším patří podobizna prezidenta T. G. Masaryka z kararského mramoru nebo bronzové busty Edvarda Beneše a Aloise Eliáše. Šíře témat, která tento umělec zpracoval, je tak obsáhlá, že je možno jej právem nazývat sochařem republiky.
Bronz, v. 400 mm.
Plastika byla získána do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu v roce 2020.