WONDRÁK, Eduard. Krev smyly deště

WONDRÁK, Eduard. Krev smyly deště

„Tam u Královýho Hradce, lítaly tam koule prudce“ zpívá se v písni o kanonýrovi Jabůrkovi, která připomíná největší polní bitvu, která se na území českých zemí kdy odehrála. Dne 3. července roku 1866 se u Hradce Králové střetla rakouská severní armáda polního zbrojmistra Ludwiga Benedeka s třemi pruskými armádami pod velením krále Viléma I. Na bojišti se pohybovalo téměř půl milionu vojáků, z nichž večer téhož dne zůstalo více než 32.000 mrtvých či raněných ležet na poli cti a slávy. O desetitisíce raněných bylo třeba se postarat a poskytnout jim lékařskou péči. Vzhledem k jejich počtům by to nebyl snadný úkol ani dnes, natož před 155 lety. Právě péči o raněné je věnována dnes prezentovaná kniha.

Jedná se o výjimečnou knihu, neboť problematika vojenského zdravotnictví není v české historiografii zastoupena příliš výrazně, čestnou výjimku tvoří v posledních letech práce zaměřené na období 1. světové války. Přitom právě vojenské zdravotnictví a medicína ve válečných obdobích jsou mimořádně zajímavou oblastí bádání a zároveň zaujímají významnou pozici v naší vojenské historii, neboť s ohledem na vysokou vzdělanost v zemích Koruny české tvořili naši krajané značnou část lékařského personálu rakouské či rakousko-uherské armády již od dob Marie Terezie a Josefa II. Lze dokonce konstatovat, že před napoleonskými válkami patřilo rakouské vojenské zdravotnictví ke světové špičce a na vysoké úrovni zůstalo až do rozpadu habsburského soustátí. Nejinak tomu pak bylo i v období Československa, kdy naši lékaři působili ve všech možných koutech světa, a vynikající tradici českých vojenských zdravotníků dodnes potvrzují profesionálové z AČR nejen během celé řady zahraničních misí, ale také při krizových situacích v ČR.

Autorem knihy je lékař a chirurg, profesor Eduard Wondrák (1919−1996), který byl nejen předním specialistou na úrazovou chirurgii a známým vysokoškolským pedagogem, ale také významným historikem lékařství. Vedle dnes prezentované knihy z jeho pera vyšly také, vedle řady vysokoškolských skript, tituly Historie moru v českých zemích či Albert Schweitzer a Lambaréné. Knihy profesora Wondráka jsou charakteristické jak vysokou erudicí autora, tak vysokou čtivostí. Často také citují obsáhlé pasáže původních pramenů.

Dnes prezentovaná kniha nejprve seznámí čtenáře se stavem vývoje lékařské vědy a užívaných postupů v době vypuknutí války roku 1866. Zároveň popisuje charakteristiku nejčastějších válečných zranění a s tím spojené komplikace léčby. Uvádí málo známou skutečnost, že právě během této války došlo k prvním velkým akcím nedávno ustanovené (1864) organizace Červený kříž, a poté se věnuje také dobrovolným civilním ošetřovatelům v Čechách i na Moravě a zapojení církevních řádů do péče o raněné. Pozornost je věnována také organizaci vojenské zdravotnické služby, která byla v této době stále silně poddimenzována – například celá pruská armáda disponovala roku 1863 jen 84 doktory a několika sty zdravotníky. Publikace popisuje také problematiku transportu raněných, využití železnice a stavby nouzových polních špitálů. Následně se zabývá vojenským zdravotnickým materiálem a postupy léčby různých druhů zranění. Podstatnou část knihy pak tvoří přímé citace z dobových pramenů, například ze zprávy z inspekční cesty rakouských lékařů (včetně doktora Jaromíra Mundyho) ze začátku srpna 1866 po lazaretech ve východních Čechách. V závěru knihy se autor samozřejmě zabývá také dopady války na civilní obyvatelstvo a tragickou epidemií cholery, kterou do našich zemí pruská armáda zavlekla.

Představovaná publikace formátu asi A5 je vázána v pevných kartonových deskách krytých papírovou obálkou. Je samozřejmě vybavena poznámkovým aparátem, přehledem použité literatury, seznamem vyobrazení a jmenným přehledem lékařů a zdravotníků uváděných za války roku 1866 na rakouské i pruské straně. S ohledem na význam knihy je v závěru připojeno německé resumé. Vedle samotného textu obsahuje svazek i obrazovou přílohu jak dobových ilustrací, tak několika raných fotografií.

Jak již bylo řečeno, kniha profesora Wondráka je i přes datum svého vydání dodnes výjimečným počinem, který živě a čtivě připomíná nejen samotné válečné události roku 1866 v českých zemích, ale hlavně utrpení raněných a péči o ně. Zaujme tak nejen všechny badatele zaměřené na válku roku 1866 (pro které je „povinnou literaturou“), ale i všechny příznivce českého vojenského zdravotnictví a jeho slavných tradic.

Citace:

WONDRÁK, Eduard. Krev smyly deště : osudy a utrpení roku 1866. 1. vyd. Hradec Králové : Kruh, 1989. 83 s.

Aktuálně



V Armádním muzeu na Žižkově se při slavnostním ceremoniálu měnilo velení českých speciálních sil

V Armádním muzeu na Žižkově se při slavnostním ceremoniálu měnilo velení českých speciálních sil

24. 02. 2026
V pondělí 23. února v prostorách atria Armádního muzea Žižkov předal brigádní generál…
Přijďte tento čtvrtek do Armádního muzea Žižkov na komentované promítání. Tentokrát se zaměří na nešvary v armádě

Přijďte tento čtvrtek do Armádního muzea Žižkov na komentované promítání. Tentokrát se zaměří na nešvary v armádě

23. 02. 2026
26. února se v kinosále Armádního muzea Žižkov uskuteční další projekce z cyklu „Cesta…
V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět novou panelovou výstavu. Představuje administrativu povinné vojenské služby v českých zemích

V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět novou panelovou výstavu. Představuje administrativu povinné vojenské služby v českých zemích

18. 02. 2026
Výstava Ztracené mládí v armádní evidenci ukazuje osudy mladých mužů, jejichž životy…
Bitva u Chlumce – triumf knížete Soběslava před 900 lety – 18. 2. 1126

Bitva u Chlumce – triumf knížete Soběslava před 900 lety – 18. 2. 1126

17. 02. 2026
Zítra si připomeneme 900 let od porušení středověkého zvyku neválčit pokud možno…
Úpravy plánu zbrojní výroby v letech 1958 až 1960

Úpravy plánu zbrojní výroby v letech 1958 až 1960

14. 02. 2026
Zbrojní výroba v druhé polovině 50. let prošla řadou zásadních zvratů. Jednu ze…