CAMOCIO, Giovanni Francesco. Isole famose porti, fortezze...

Pravděpodobně nejslavnější velká námořní bitva ve Středozemním moři, v níž bojovaly primárně galéry (veslice), označovaná jako bitva u Lepanta, se odehrála mezi námořními silami Svaté ligy a Osmanské říše 7. října 1571. Početní převahu tureckého loďstva předčila křesťanská strana co do počtu a kvality děl, která začala sehrávat na moři větší a větší roli, a tak vyšla z tohoto střetu vítězně. Ačkoliv z krátkodobého hlediska nebyla porážka Turků v této bitvě rozhodující, stalo se Lepanto symbolickým vrcholem v boji proti turecké expanzi.

Představovaná kniha - Isole famose porti, fortezze, e terre maritime sottoposte alla Serr[enissi]ma Sig[no]ria di Venetia, ad altri Principi Christiani, et al Sig[no]r Turco, nouame[n]te poste in luce - je soudobým atlasem map a plánů vyobrazujících ostrovy, opevnění, obléhání a námořní bitvy osmansko-benátské války na počátku 70. let 16. století, který vydal významný benátský nakladatel Giovanni Francesco Camocio. Tento vzácný tisk obsahuje celkem 87 kvalitních mědirytin, z nichž některé jsou v kartuších doplněny komentářem v italštině. Patří mezi ně také mapa zálivu u Lepanta, ordre de bataille obou válčících flotil a výjev ze samotné bitvy.

Po smrti tureckého sultána Sulejmana I. Nádherného v roce 1566 pokračoval i jeho nástupce Selim II. v dobyvatelských taženích ve Středomoří. Ačkoliv jeho výpady blokovaly křesťanský obchod, dokázaly se evropské státy sjednotit do větší protiturecké koalice teprve po útoku osmanských vojsk na benátské kolonie na Kypru, který ukázal, že jsou Turci schopní přímo ohrozit středomořské státy křesťanské Evropy. Pod křídly papeže Pia V. vznikla na žádost Benátek Svatá liga – spojenectví papežského státu, Španělska, Benátské republiky a několika dalších subjektů. Anglie, Nizozemí ani Francie vzhledem k vnitřním krizím a v případě poslední jmenované také kvůli špatně skrývané podpoře Osmanů v rivalitě s Habsburky do tohoto spojenectví nevstoupily.

Křesťanské síly pod velením dona Juana de Austria, levobočka císaře Karla V. a zároveň polorodého bratra tehdejšího španělského krále Filipa II., se shromáždily v Neapolském království, odkud vypluly hlouběji do Středomoří a 6. října dosáhly zálivu Patras, zatímco turecké loďstvo mělo od počátku srpna svou základnu v Lepantu (řecký Nafpaktos). O den později se obě flotily setkaly. Velitel Turků Ali Paša měl příkaz svést bitvu a nenechat křesťanskou flotilu nadále operovat ve vodách ovládaných Osmanskou říší, zatímco don Juan de Austria byl odhodlán vrhnout se do rozhodující bitvy co nejdříve, neboť jakékoliv zdržení hrozilo, že se křehká aliance křesťanských států rozpadne.

Loďstvo Svaté ligy bylo co do počtu lodí menší než turecké, bylo však moderněji vybavené větším množstvím děl o větší ráži soustředěných na šesti benátských galeasách. Don Juan de Austria vsadil na palebnou převahu a ve prospěch Ligy hrálo také to, že veslaři na křesťanských lodích byli rekrutováni z řad svobodných lidí, kteří byli schopni účastnit se také kontaktního boje na palubách lodí, zatímco Turci tato místa obsazovali křesťanskými otroky, kteří mohli sloužit pouze k pohánění plavidel a navíc museli být hlídáni. Osmané také výrazně podcenili množství a bojeschopnost křesťanských lodí.

Ráno 7. října 1571 došlo ke střetu obou flotil. Počáteční dělostřelecká palba galeas zničila množství tureckých lodí, ale postup turecké flotily zastavit nedokázala, takže později došlo i na klasické hákování a boje muže proti muži. Křesťanům se po poledni podařilo zajmout velitelské lodě turecké střední a severní formace a sám hlavní velitel Ali Paša padl v boji. Jeho smrt se stala bodem zlomu, po němž turecká strana zatroubila k ústupu – jižní křídlo se dokázalo vyprostit a vrátit do Istanbulu, ostatní lodě ale byly postupně zajaty nebo zničeny.

Přestože se jednalo o drtivou porážku osmanských námořních sil, nedokázala toho křesťanská strana využít k naplnění stanoveného cíle a zastavit tureckou rozpínavost ve Středozemí. Svatá liga se rozpadla, Turci udrželi své dřívější zisky a jejich loďstvo bylo brzy obnoveno, ačkoliv přišlo o množství dobře vycvičených námořníků a vojáků, které nebylo snadné nahradit. Vítězství u Lepanta tak mělo pro křesťany zejména symbolický význam, bylo považováno za zázrak, který ukázal, že turecké loďstvo není neporazitelné, jak se do té doby věřilo.

Z hlediska našich vojenských dějin stojí za zmínku skutečnost, že v řadách Řádu maltézských rytířů a pravděpodobně také na palubách španělských lodí se bitvy s vysokou pravděpodobností zúčastnilo také přinejmenším několik šlechticů z českých zemí.

Celý atlas je možné zhlédnout zde.

Citace:

CAMOCIO, Giovanni Francesco, Isole famose porti, fortezze, e terre maritime sottoposte alla Serr[enissi]ma Sig[no]ria di Venetia, ad altri Principi Christiani, et al Sig[no]r Turco, nouame[n]te poste in luce [S.l.] : [Donato Bertelli], [post 1574] Venetia : [s.n.]. [88] l. ; 1 čb. obr. : 87 čb. obr.