Letecká medaile (Air Medal) byla spolu s americkým Záslužným leteckým křížem (Distinguished Flying Cross) hojně udělovanou dekorací armádního letectva Spojených států amerických (USAAF) během druhé světové války. Zřízena byla prezidentem Franklinem D. Rooseveltem dne 11. května 1942. Původní podmínky udělení medaile, stanovené 25. září 1942, byly následující: 1) za potvrzené zničení jedné nepřátelské lodi nebo tří nepřátelských letadel – za zničení lodi byla oceněna celá posádka, za zničení letadel pouze pilot nebo příslušný střelec, 2) za dvacet pět operačních letů, kdy se očekávalo vystavení nepřátelské palbě, 3) za sto operačních letů, při nichž se neočekávalo vystavení nepřátelské palbě. Autorem návrhu tohoto vyznamenání, které se udělovalo za uvedené činy během vzdušného nasazení a boje (počítáno v období od 8. září 1939), byl americký sochař Walker Hirtland Hancock. Vyznamenání se uděluje i v současnosti.
Popis:
Klenot má tvar kompasové růžice s 16 lomenými cípy o celkovém průměru 43 mm při síle 2-5,5 mm s pevným závěsem ve tvaru lilie. Na aversu se nachází na vyvýšeném kruhovém středovém medailonu plasticky převýšený útočící orel se dvěma dvakrát zalomenými blesky ve spárech. Celý motiv přesahuje okraje medailonu a zasahuje částečně do cípů růžice. Revers je hladký. Klenot je zavěšen na 36 mm široké tmavě modré stuze s oranžovými pruhy při okrajích.
Exemplář byl do sbírky Vojenského historického ústavu získán koupí v roce 1975.