BŘEČKA, Jan. SILVER B neodpovídá

V noci z 28. na 29. prosince 1941 nesl čtyřmotorový bombardér Handley Page Halifax s označením NF-V F/Lt Ronalda Clifforda Hockeye z Velké Británie do Protektorátu celkem 7 výsadkářů rozdělených do tří skupin. Šlo o operace Anthropoid, Silver A a Silver B. Osudy prvních dvou z nich jsou celkem vzato obecně známé, neboť atentát na Heydricha byl bezpochyby nejvýznamnějším odbojovým činem v našich dějinách. Opačně tomu ale je v případě operace Silver B, která rozhodně mezi ty známé nepatří, byť byly osudy jejích členů také velmi dramatické. Pouze oni a rotný Otmar Riedl z výsadku Benjamin ze všech parašutistů první vlny západních výsadků (1941−1942) přežili válku a nezradili.

Výsadek tvořili rotný Jan Zemek a četař Vladimír Škácha, kteří Hockeyův letoun opustili 29. prosince 1941 jako poslední a dopadli u Kasaliček u Přelouče. Jejich úkolem bylo předat významné odbojové organizaci ÚVOD (Ústřední vedení odboje domácího) vysílačku Božena pro další spojení s Londýnem a posléze podpořit ve zpravodajské práci skupinu Silver A. Silver B ale od začátku provázela smůla. Již při doskoku totiž došlo k poškození vysílačky. Výsadkáři se poté vydali na záchytné adresy, ale ve všech případech byli odmítnuti. První stanné právo, které vyhlásil Heydrich po svém nástupu koncem září, německý teror, rozbití mnoha odbojových skupin a stovky poprav vyvolaly všeobecnou atmosféru strachu. Jan Zemek a Vladimír Škácha nakonec museli porušit zásady konspirace a obrátit se na své příbuzné, přičemž nejdéle se zdrželi na okraji Brna v Řečkovicích. Neúspěchem skončily také jejich další snahy kontaktovat domácí odboj i pokus o opravu poškozené vysílačky a navázání spojení s Londýnem. Příslušníci skupiny Silver A sice po čase začali po svých kolezích ze Silver B pátrat, ale také bezúspěšně.

Výsadkářům se podařilo alespoň přežít, což v období dalšího stanného práva a teroru po atentátu na Heydricha rozhodně nebylo snadné, a také uniknout zátahu gestapa, které o nich od jara 1942 mělo rámcové informace. Skupina lidí, kteří výsadkáře ukrývali, se zvolna rozrůstala, ale jejich pokusy o kontakt s odbojem vždy skončily neúspěšně. Brněnské gestapo se na stopu výsadkářů dostalo až v polovině roku 1944 při zásahu proti sokolským odbojovým skupinám, ale s ohledem na následné vypuknutí Slovenského národního povstání, nárůst odbojové činnosti a první partyzánsko-organizátorské výsadky ze SSSR (např. výsadek Mistr Jan Hus) mělo dost jiné práce. K zásahu proti příslušníkům Silver B tak došlo až v prosinci 1944. Při pokusu o zatčení Vladimíra Škáchy 12. prosince se sice nemocnému výsadkáři podařilo uprchnout i s manželkou jeho ubytovatele paní Antonií Bohatcovou, ale takové štěstí neměla velká část jeho dalších spolupracovníků. Jan Zemek, který byl ubytován v Židenicích, dostal včas varování a svůj stávající úkryt opustil.

Během druhé poloviny prosince gestapo pozatýkalo další podporovatele výsadkářů a opět se dostalo na stopu Vladimíra Škáchy, který trpěl zápalem plic. K jeho zatčení došlo v brzkých ranních hodinách 3. ledna 1945, přičemž při boji s gestapem byl Škácha raněn a paní Bohatcová palbou z pistole těžce zranila tři gestapáky. Následovaly téměř tři týdny brutálních výslechů, než byl Škácha 23. ledna 1945 s dalšími 833 politickými vězni z Kounicových kolejí transportován do koncentračního tábora Flossenbürg. Tam bylo během února 1945 popraveno 11 z podporovatelů skupiny Silver B, dalších šest zatčených žen, včetně statečné Antonie Bohatcové, zmizelo beze stopy. Celkem přišlo o život 19 spolupracovníků skupiny. Četař Škácha se po přežití věznění a pochodu smrti dočkal 24. dubna osvobození americkou 3. armádou, krátce působil jako tlumočník pro Američany a 11. května 1945 se hlásil na Vojenském velitelství Velké Prahy.

Rotný Jan Zemek gestapu zmizel a nalezl úkryt v Osvětimanech u Kyjova, kde zůstal další tři měsíce. Jeho ubytovatel, hajný Minařík, jej nakontaktoval na jednu z partyzánských skupin ilegální organizace Vella, jejíž řady poté Zemek rozšířil. Od konce března 1945 se tedy mohl zapojit do aktivního boje proti okupantům při destrukcích a přepadech, které partyzáni prováděli. Skupina měla asi 45 členů a jejich největší akcí bylo přepadení nádraží v Moravském Písku 12. dubna 1945. Partyzáni poté prošli závěrečnými boji kolem Bzence, který byl osvobozen rumunskými jednotkami 19. dubna 1945.

Prezentovaná kniha formátu A5 s měkkou lepenou vazbou je ojedinělým monografickým zpracováním příběhu paraskupiny Silver B. Její autor PhDr. Jan Břečka patří mezi uznávané specialisty na problematiku západních paravýsadků, ale i odboje a vojenských dějin v regionu Brna a jižní Moravy. Publikace čtenáře seznamuje nejen s historií samotného výsadku, ale i s předchozími a následujícími osudy jeho hlavních protagonistů a přináší také množství jinde nepublikovaných fotografií. Obsahuje také obsáhlý poznámkový aparát a přehled pramenů a literatury. Ve čtyřech přílohách jsou zpracovány ve formě edice dokumentů vybrané vzpomínky Vladimíra Škáchy.

Citace:

BŘEČKA, Jan. SILVER B neodpovídá: historie čs. paraskupiny z Velké Británie v letech 2. světové války. 1. vyd. Brno: Spolek přátel československého opevnění, 2004. 126 s. ISBN 80-86463-19-2.