V lednu 1966 zpracovalo MNO ve spolupráci s VZÚ 011 Slavičín nové technické podmínky, jež vyústily v zadání prací modernizace pistole. Vedoucím vývojového úkolu s názvem Prskavka, řešeného Výzkumným a vývojovým ústavem Závodů všeobecného strojírenství (VVÚ-ZVS) v Brně, se stal ing. Jaroslav Myslík. V základních požadavcích měla životnost modernizované zbraně činit 3500 výstřelů, využití legovaných materiálů, chromování vývrtu a povrchová úprava vypalovacím rezolovým emailem měly přispět k vyšší životnosti pistole a odolnosti vůči korozívním vlivům. Spojení hlavně s tělem pistole mělo být vyřešeno tak, aby oba díly nemohly být snadno odděleny.
V průběhu vývoje započatého v květnu 1966 vznikly celkem tři alternativy a vojskové zkoušky s nimi proběhly v lednu 1967. Jeden exemplář se od ostatních lišil nejen manuální pojistkou na levé straně těla pistole, ale také anatomicky tvarovanou levou střenkou s oporou pro palec střílející ruky. Během vojskových zkoušek však ukázala nevhodnost a také nadbytečnost manuální pojistky, takže tato alternativa byla zamítnuta. Výsledek relativně krátkého vývoje představovala modernizovaná signální pistole vz. 44/67 vyráběná Přesným strojírenstvím, n. p. Uherský Brod v letech 1968–1969.
Exemplář z vývojového úkolu Prskavka v provedení s manuální pojistkou získalo muzeum v roce 1994 převodem z Prototypy, a. s. Brno.
Ráž. 26,65 mm
Celková délka: 230 mm
Délka hlavně: 150 mm
Hmotnost: 970 g