Holešovická výstava Sovětský ráj v roce 1942

V roce 1972 byla v tehdejším Parku kultury a oddechu Julia Fučíka na holešovickém výstavišti uspořádána k 50. výročí vzniku Sovětského svazu grandiózní výstava, oslavující úspěchy „vedoucí země tábora míru a socialismu“. Českoslovenští komunisté se tehdy postarali, aby výstavu necelé čtyři roky od sovětské invaze do Československa navštívilo co největší množství diváků. Stovkami autobusů na ni sváželi školy i „pracovní kolektivy“ z celé republiky. Nebylo to však nic nového, podobnou akci uspořádali už v roce 1942 také nacisté.

Obrovskou výstavu o Sovětském svazu uspořádali v holešovickém výstavním prostoru již v únoru 1942 pod názvem „Sovětský ráj“ (Das Sowjet Paradies) němečtí nacisté. Ti však jejím názvem ironizovali tehdejší naivní představy mnoha českých dělníků a levicových intelektuálů o skvělé životní úrovni sovětských občanů. Šlo u putovní výstavu, kterou vytvořilo propagandistické oddělení NSDAP, aby zároveň ospravedlnilo útok na Sovětský svaz a ukázalo bídu tamního života, jehož hlavními viníky byli podle nacistů Židé.

Výstava sem byla přivezena z Vídně z popudu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a v sobotu 28. února 1942 ji slavnostně zahájil státní tajemník K. H. Frank. Hlavním exponátem výstavy měl být model nuzného příbytku sovětského dělníka (údajně to měla být replika skutečného dělnického obydlí z předměstí Minska).

Výstavu navštívil 25. března i protektorátní „státní prezident“ Emil Hácha s největším českým kolaborantem s nacisty ministrem školství a národní osvěty Emanuelem Moravcem. Protektorátní tisk jí věnoval mnoho oslavných článků i zpráv, včetně čísel týkajících se množství návštěvníků. Jejich počet měl do 26. března 1942 dosáhnout počtu 253 748 osob. O tři dny později výstava skončila a byla převezena do Berlína.

Mezi návštěvníky měli být i zvědaví příslušníci paraskupiny ANTHROPOID Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Výstava se však vzhledem k cílům, které sledovali nacisté, zcela minula účinkem, a většina českých návštěvníků její obsah považovala pouze za výplod nacistické propagandy.

Největší dojem na především mužské návštěvníky udělala sovětská trofejní vojenská technika, která měla demonstrovat hrozbu Rudé armády pro Evropu. Byly zde však již v podstatě zastaralé exponáty z výzbroje sovětských jednotek - např. stíhací letoun I-153, přední část bombardéru SB-2 či těžký tank KV-2. U Čechů sklízel obdiv především tank KV-2, pojmenovaný po maršálu Klimentu J. Vorošilovi, o hmotnosti 52 t s kanonem ráže152 mm. Toto monstrum tehdy absolvovalo i demonstrační jízdu v ulicích Prahy.

Výstava tak paradoxně svým prvoplánovým působením v režii nenáviděných okupantů zákonitě nahrávala sovětské věci, protože když v květnu 1945 po porážce německého nacismu někteří příslušníci čs. jednotek z východní fronty (především Volyňští Češi a Rusíni, kteří prošli stalinskými gulagy) líčili v černých barvách sovětskou realitu, málokdo jim v českých zemích při vzpomínce na nacistickou propagandu věřil.

Jindřich Marek