Konec třicátých let dvacátého století znamenal pro malíře a legionáře Jaroslava Riedla (1893–1945) poslední klidné období v jeho tvůrčím a v mnoha směrech aktivním životě. V roce 1937, kdy namaloval svůj autoportrét, byl jmenován přednostou muzejního oddělení Památníku osvobození. V témže roce také obdržel pochvalu za vynikající plavecké výkony ve vojensko-sportovních závodech armád států Malé dohody. Jeho nadřízený, generál Rudolf Medek, jej nazval příznačně „vojákem s celou duší“.
Za okupace se Riedl zapojil do protinacistického odboje. Na začátku roku 1945 byl zatčen a následně transportován do koncentračního tábora. Zahynul jen několik dnů před koncem války na pochodu smrti. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.
Prezentovaná olejomalba vznikla v umělcově ateliéru. Šibalský úsměv a dýmka v jeho ústech dávají obrazu příjemnou a zároveň lehce utajenou atmosféru. Téma obrazu, na němž momentálně pracuje, zůstává před divákem skryto. Figura i jednotlivé objekty jsou obtaženy tmavými linkami, které nijak neruší barevnou výrazovost díla. Plátno je dochováno v původním ozdobném rámu.
Ve své tvorbě se Jaroslav Riedl věnoval především legionářským tématům. Pro Památník osvobození vytvořil soubor olejomaleb, které představují stejnokroje československých legionářů za první světové války. K jeho nejslavnějším dílům patří monumentální jezdecký portrét prezidenta T. G. Masaryka pro Vojenskou akademii v Hranicích. Další prezidentův portrét vytvořil umělec pro zasedací síň Památníku osvobození. Z portrétní tvorby ještě jmenujme podobiznu generála Aloise Podhajského, určenou pro interiér budovy Hlavního štábu MNO v Praze.
Plátno, olej, 590 x 780 mm.
Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu v roce 1946.