Bronzová busta akademického sochaře Milana Bendy představuje portrét rotmistra Josefa Gabčíka (1912–1942), příslušníka čs. pěšího pluku 1 ve Francii, parašutisty a velitele skupiny Anthropoid. Dne 29. prosince 1941 byl společně s dalšími členy této skupiny vysazen nedaleko Nehvizd u Prahy. S falešnou protektorátní občanskou legitimací na jméno Zdeněk Vyskočil se vydal spolu s Janem Kubišem na záchytné adresy na Plzeňsku a odtud následně do Prahy. Díky obětavé pomoci parašutistů Adolfa Opálky, Josefa Valčíka a řady příslušníků domácího odboje se oběma podařilo dne 27. května 1942 uskutečnit atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Po úkrytu v ilegálních bytech nalezl útočiště v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Zde 18. června ukončil po nerovném boji s přesilou svůj život sebevraždou.
Autor prezentovaného díla, Milan Benda (1941-2017) pokračoval neméně úspěšně ve šlépějích svého slavného otce, rovněž sochaře Břetislava Bendy. Na pražské Akademii výtvarných umění studoval u profesora Vincence Makovského. Z jeho počáteční tvorby ze sedmdesátých let je významná pamětní deska Josefa Mánesa nebo portrét Jaroslava Seiferta. Značný vliv na další umělcův vývoj měla spolupráce s otcem. Společně vytvořili řadu realizací. Jednou z nich je pomník obětem odsunu českého obyvatelstva na Sedlčansku za protektorátu s názvem Lidé bez domova (1978). Jádrem Bendovy samostatné umělecké činnosti se stala portrétní tvorba. Určitou dobu se také zabýval restaurátorskými pracemi (kolonáda v Poděbradech, štuková výzdoba stropu v Trojském zámku). Ve figurální tvorbě se určitým způsobem vrátil k otcovu oblíbenému tématu ženského aktu. Milanu Bendovi byl vlastní neotřelý modernistický přístup k materiálu, s nímž pracoval.
Bronz, výška 520 mm.
Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu v roce 2011.