Protektorátní propaganda o heydrichiádě

Protektorátní propaganda o heydrichiádě

Když Reinhard Heydrich 4. června zemřel, bylo již popraveno mnoho desítek Čechů a ještě větší hrůzy měly následovat. Jak ale tvrdila domácí tisková propaganda, pilně pracující a poctiví Češi se díky „velkomyslnosti Vůdcově“ nemají čeho obávat, trestáni měli být jen „vlastizrádci“, což byl pro nacisty i kolaboranty dosti široký pojem, do nějž spadaly i zavražděné děti z rodin odbojářů nebo z vyhlazených Lidic a Ležák. Heydrich se dočkal náležitě okázalých smutečních obřadů i spisů oslavujících jeho život a význam. O Pražském i Berlínských obřadech za „jednoho z nejlepších nacionálních socialistů“ (jak se vyjádřil Adolf Hitler) přinášely noviny zprávy na pokračování, jako by jich bylo několik desítek. Byly také plné projevů a reportáží ze svolaných masových manifestací českého obyvatelstva. Ty probíhaly ve všech větších městech a průmyslových závodech protektorátu jako prostředek k deklarování věrnosti českého národa německé Říši a odmítnutí snah odbojové akce. Ačkoliv se jich většina lidí zúčastnila z donucení, pohled na hajlující davy nebyl něco, čím by se exilový tisk mohl chlubit.

Ve všech těch protektorátních zprávách o manifestacích „upřímných Čechů“ téměř zanikly informace o dopadení Heydrichových katů. Pro propagandistické účely bylo navzdory realitě uvedeno, že byli všichni pachatelé zastřeleni. Komentátor Lidových novin Rudolf Hudec si k tomu dokonce neodpustil zvolání „díky Bohu“. Byla to ale v zásadě chytrá propaganda, cílící na šedou zónu (tzv. mlčenlivou většinu) českého obyvatelstva, které si mělo hluboce oddechnout, že jsou odpovědné osoby zlikvidovány a nacistický represivní aparát již nebude „poctivým“ (tj. pasivním) Čechům komplikovat život a ti na oplátku nebudou donuceni přejít k otevřenému odporu.

Zatímco v prvních týdnech následujících po atentátu byla v tisku pravidelně zveřejňována jména popravených Čechů, hromadná vražda v koncentračním táboře Mauthausen, které padlo v jednom dni za oběť více než 250 pomocníků parašutistů a jejich příbuzných, se již nacistické zastrašovací propagandě nehodila.

Citace:

Lidové noviny. Brno: Lidová tiskárna, 21. 6. 1942, 50(311). s. [1]. ISSN 1802-6265.

Moravská orlice. V Brně: Robert Jarušek, 1942, 80(147), s. [1]. ISSN 1803-117X. (digitalizováno)

V hodině dvanácté: soubor projevů státního presidenta a členů vlády Protektorátu Čechy a Morava po 27. květnu 1942. Praha: Orbis, 1942. 106 s.

Aktuálně



V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

08. 08. 2025
Data 6. srpna 1945 a 9. srpna 1945 budou navždy spojena s útoky…
Působení sovětského SMERŠ na československém území v roce 1945. Desítky lidí zmizely beze stopy

Působení sovětského SMERŠ na československém území v roce 1945. Desítky lidí zmizely beze stopy

06. 08. 2025
Během závěrečných bojů druhé světové války obsazovala území československé republiky Rudá armáda.…
Prozkoumejte osudy hrdinů. Přečtěte si příběhy těch, kteří bojovali za vlast

Prozkoumejte osudy hrdinů. Přečtěte si příběhy těch, kteří bojovali za vlast

05. 08. 2025
Publicistický materiál, který začal vznikat jako Kalendárium hrdinů pro Lidové noviny a…
Chcete vědět, co pro vás chystáme ve Vojenském historickém ústavu Praha? Odebírejte náš newsletter

Chcete vědět, co pro vás chystáme ve Vojenském historickém ústavu Praha? Odebírejte náš newsletter

04. 08. 2025
Vojenský historický ústav Praha vydává od března tohoto roku svůj vlastní newsletter.…
Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

01. 08. 2025
Od roku 2016 vysílá Česká televize a Český rozhlas příběhy projektu Vojenského…