Mezi mnohými exponáty podsbírky Padáky se nachází i jeden na první pohled nenápadný bavlněný padáček, navíc již časem lehce poškozený. Za jeho skromným zjevem se ovšem ukrývají životní příběhy mnoha statečných vlastenců, kteří v boji proti fašizmu obětovali vše, často i vlastní život.
Šlo v podstatě o malý kruhový nákladní padák z perkálové tkaniny se čtrnácti nosnými šňůrami a celkovým průměrem 3,5 m. Byl určen pro shoz menších nákladů do hmotnosti 30 kg a vyvinuli jej v bývalém Sovětském svazu již v roce 1931. Podle nápisu, černě natištěném na jeho lemu, byl tento kus vyroben 3. září 1937 v Padákovém závodě číslo 2 pod výrobním číslem 2483.
A právě porovnáním tohoto textu se zápisem v knize přírůstků Muzea Čs. armády vyšlo najevo, že se jedná o padák, na kterém byla do tehdejšího protektorátu Čechy a Morava shozena radiostanice prvního východního paravýsadku S1/R pod velením nadporučíka Bohuslava Němce, který přistál na Kroměřížsku v noci z 9. na 10. září 1941. Výsadkářům tehdy pomáhala v činnosti řada místních odbojářů a mnozí z nich tuto pomoc později zaplatili životem, protože několik východních agentů začalo spolupracovat s gestapem.
Právě radiostanici s výše zmíněným padáčkem u sebe ukrývala v Kroměříži paní Irena Svobodová, manželka podplukovníka Ludvíka Svobody, pozdějšího československého prezidenta. To bohužel ovšem později v důsledku prozrazení činnosti skupiny vedlo k zatčení a usmrcení jejího syna Miroslava a mnoha dalších členů jejich rodiny. Sama paní Irena a její dcera Zoe musely prožít takřka čtyři roky na útěku ve věčném strachu před dopadením.
V dubnu 1960 pak tehdy již generál Ludvík Svoboda spolu se svojí ženou věnovali dochovaný padáček bezplatně do sbírkového fondu MČSA, odkud byl později převeden do sbírky VHÚ.