Dne 2. července 1917 došlo v rámci tzv. Kerenského ofenzivy u ukrajinského městečka Zborov k prvnímu společnému bojovému vystoupení 1. československé střelecké brigády v Rusku. Její útok pronikl 5 km do hloubky rakousko-uherské obrany, což představovalo nejúspěšnější akci celé ofenzívy. Morálně rozložená ruská armáda však již nebyla schopna úspěšnou akci čs. legionářů využít a naopak v druhé půli července zahájila všeobecný ústup.
Ačkoli vítězství na bojišti mělo vlivem poměrů v revolučním Rusku charakter pouze dočasného taktického úspěchu, politický kredit vybojovaný legionáři na zborovských pláních byl pro budoucnost nedocenitelný a samotná bitva se stala historickým mezníkem v úsilí o samostatný československý stát. V průběhu bitvy padlo 167 legionářů a dalších 17 podlehlo svým zranění později. Padlí čeští dobrovolníci byli dne 4. 7. 1917 pohřbeni na poli u Cecové ve společné mohyle. Ta byla u příležitosti desátého výročí bitvy nahrazena památníkem, který stojí na místě dosud.
Při slavnostním odhalení v červenci 1927 byl do pomníku uložen i rukopis se seznamem ztrát 1. československého střeleckého pluku mistra Jana Husi, vyhotovený na 9,5 metru dlouhé papírové roli navinuté mezi dvě mosazné cívky. Ztráty se týkaly působení pluku od jeho založení po návrat do Československa a byly abecedně seřazeny do pěti bloků; padlí v bojích (1-316), zemřeli po zranění (317-374), zemřeli po nemoci (375-440), nešťastné náhody (441-469) a nezvěstní (470-538). Celkem tedy 538 jmen, u kterých byla uvedena i hodnost, rota, datum, místo narození a úmrtí a poznámka. V kategorii nešťastné náhody se pak nacházeli i dobrovolníci, kteří byli kvůli různým proviněním popraveni. Seznam vznikl v Českých Budějovicích v posádce pěšího pluku 1, který převzal tradici někdejšího 1. čs. střeleckého pluku.
Rozměry: 29 x 955 cm
Předmět se do sbírky VHÚ Praha dostal po 2. světové válce.