Landsknechti z 2. poloviny 16. století - praporečníci

Landsknechti z 2. poloviny 16. století - praporečníci

Náboženská reformace postupující v 16. století německými zeměmi byla přirozeně trnem v oku jak katolické církvi, tak tradičně katolickému domu Habsburků. Vzhledem k tomu nebylo nijak překvapivé, že se německá protestantská knížata s několika říšskými městy spojily a na konci roku 1530 utvořily Šmalkaldský spolek na ochranu protestantské víry. Císař Karel V., který byl zaměstnaný boji s Turky a také s Francií v tzv. Italských válkách, sice roku 1532 povolil norimberský náboženský mír, avšak směřoval k tomu, aby rozmach protestantství potlačil. Když poté protestanté odmítli účast na katolickém tridentském koncilu svolaném roku 1545, císař začal shromažďovat vojenskou sílu a ustanovil vykonavatele říšské klatby. V letech 1546−1547 pak následoval konflikt známý jako Šmalkaldská válka. V ní na obou stranách bojovala pěchota, tvořená německými žoldnéři – landsknechty. Karel V. ve vojenském měření sil nad protestanty sice zvítězil a dosáhl rozpuštění Šmalkaldského spolku, avšak nezabránil dalšímu šíření reformace.

Figurky představují německé pěší žoldnéře, landsknechty. Praporečník s modrožlutě pruhovaným praporem s barevnou podobiznou Panny Marie s Ježíškem je oblečen do kabátce a širokých kalhot, u nichž se střídá červená a zelená barva na vrchní látce a v prostřizích. Přes kabátec má oblečenou hnědou koženou vestu, na hlavě malý černý baret s červeným a zeleným peřím. Druhý praporečník má široké zelené kalhoty a červený kabátec, přes nějž nese nasazený kyrys a na hlavě malý železný klobouk či pravděpodobněji jeden z prvních šišáků s červeným peřím. Drží žlutý prapor s černým křížem sv. Ondřeje, značící příslušnost k habsburskému (respektive císařskému) vojsku. Oba muži mají poboční zbraně – červeno-zeleně oděný má dýku a krátký meč katzbalger, praporečník s kyrysem nese u boku jednoruční meč. Oblečení obou mužů typově odpovídá módě období cca 1540−1600, pro nějž jsou charakteristické mimo jiné široké nabírané kalhoty (plundry).

Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 60. let minulého století.

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…