Šlehovka sovětského plamenometu ROKS-3

Šlehovka sovětského plamenometu ROKS-3

Fotogalerie

Šlehovka sovětského plamenometu ROKS-3
sovětský plamenomet ROKS-3 (nákres)
Šlehovka sovětského plamenometu ROKS-3
sovětský plamenomet ROKS-3 (nákres)
V roce 1942 byl zkonstruován plamenomet vycházející z plamenometu ROKS-2, přičemž základní rozdíl byl patrný na první pohled a spočíval ve tvaru nádrže na zápalnou směs. Již to nebyl tvar batohu kryjící skutečný účel zařízení, ale klasický tvar nádrží, které můžeme vidět i u jiných plamenometů.
Plamenomet se skládal z bombičky na stlačený vzduch a reduktoru snižujícího tlak vzduchu proudícího do nádrže se zápalnou směsí. Tlak v bombičce byl velmi vysoký, 150 atmosfér (přes 15 MPa), a reduktor ji snižoval na 17 atmosfér (1,7 MPa). Další součástí byla nádrž na zápalnou směs. Do zápalných směsí se používala motorová nafta, surová nafta, různé směsi kerosinu, benzínu a mazutu a další. Jejich použití bylo určeno do různých teplotních podmínek. Zápalná směs byla vedena hadicí z nádrže do šlehovky. Ta byla stejně jako u plamenometu ROKS-2 ve tvaru pušky, ale lišil se způsob zážehu zápalné směsi. Při zmáčknutí spouště se zápalná směs pod tlakem stlačeného vzduch dostala do šlehovky, prošla jí a na jejím ústí byla zapálena. K tomu sloužily zážehové patrony (pyronábojky), které byly umístěny v nábojové komoře před ústím. Ty byly iniciovány současně při průchodu zápalné směsi šlehovkou po zmáčknutí spouště. Hmotnost přístroje s hořlavinou byla 23,2 kilogramů, obsah plné nádrže 10,7 litrů. Dostřik plamenometu byl 30-35 metrů.
ROKS-3 byl po svém zavedení do Rudé armády používán jejími jednotkami až do konce 2. světové války. Kromě šlehovky ve tvaru pušky používala sovětská armáda i šlehovku ve tvaru pistole, která pracovala na stejném principu.
Popis: Šlehovka má tvar sovětské pušky Mosin vzor 1891/30. Na hlavni má zapalovač s nábojovou komorou pro zážehové náboje. Délka zbraně je 490 mm, hmotnost 4 kg.

Ve sbírkách VHÚ se dochovala pouze šlehovka plamenometu ROKS-3 a byla získána bezúplatným převodem z vojenského útvaru VÚ 8142 Olomouc v roce 1971.

Aktuálně


Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

21. 02. 2025
Přečtěte si, jak kolegové z Leteckého muzea Kbely pečlivě pracovali na restaurování…
Úskalí národnostních vztahů v meziválečném Československu. Kauza takzvaného Machníkova výnosu z roku 1936

Úskalí národnostních vztahů v meziválečném Československu. Kauza takzvaného Machníkova výnosu z roku 1936

17. 02. 2025
Snaha československé vlády o účinnou ochranu utajovaných skutečností se setkala s nežádoucím ohlasem…
Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

14. 02. 2025
Posláním Vojenského historického ústavu Praha je soustavně a cílevědomě shromažďovat písemné a…
Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

13. 02. 2025
Za 2. světové války se česká metropole stala terčem leteckého bombardování několikrát,…
Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

12. 02. 2025
Prostorné atrium Armádního muzea Žižkov, jehož rekonstrukce získala hned několik významných architektonických…