Letoun An-24 vznikl v roce 1959 na základě specifikací Aeroflotu na turbovrtulový dopravní stroj. Při konstrukci letounu byl kladen důraz na robustnost a spolehlivost. Mimo Aeroflotu a jiných leteckých společností nalezl nový Antonov využití pro lehčí taktickou dopravu také u vojenského letectva. Dalším vývojem vznikl zástavbou výkonnějších motorů AI-24 VT a instalací nákladové rampy na zádi transportní letoun An-26. O zařazení letounů An-24 do výzbroje československého letectva bylo rozhodnuto v polovině šedesátých let 20. století. První skupina československých letců se přeškolila v únoru 1967 a 3. března 1967 přistály první dva An-24 ve Kbelích. Do roku 1971 bylo dodáno celkem šest strojů, které působily u československého a českého letectva dlouhých 38 let. Letoun e.č. 7109 byl spolu s e.č. 7110 dodán československému letectvu v září 1971. Sloužil u všech útvarů působících na letišti Praha – Kbely, naposledy u 24. základny dopravního letectva. Letoun dolétal u VÚ 8407 Praha při 10 712 hodinách a 15 602 startech, poslední let slavnostně provedl kapitán Plaček dne 8. prosince 2005. Poté byl 11. září 2006 předán do sbírek Leteckého muzea VHÚ. Nyní je vystaven ve vnější expozici LM a čas od času zpřístupňován návštěvníkům při akcích muzea.
Motor 2 x Ivčenko AI-24 T o výkonu 2 103 kW
Rozpětí 29,20 m
Délka 23,53 m
Hmotnost prázdného letounu 14 060 kg
Max. vzletová hmotnost 21 800 kg
Cestovní rychlost 450 km/h
Dostup 9 000 m
Dolet 650 – 1 000 km