Řád byl založen císařovnou Marií Terezií roku 1757 v souvislosti s tzv. válkami o rakouské dědictví. Bezprostředním popudem k založení již dříve zamýšlené dekorace bylo slavné vítězství nad vojskem pruského krále Friedricha II. v bitvě u Kolína. Tento první a zároveň nejvyšší vojenský řád Rakouska byl udělován důstojníkům za mimořádnou statečnost v boji. S udělením bylo spojeno povýšení do šlechtického stavu. Od roku 1765 se řád dělil na 3 stupně: velkokříž na velkostuze, komandérský stupeň na nákrční stuze a rytířský stupeň ve formě náprsní dekorace. Od založení řádu bylo celkem uděleno 61 velkokřížů, 140 komandérských a 1039 rytířských křížů. Řád sice oficiálně zanikl společně s pádem habsburské monarchie v roce 1918, ale jeho kancelář (kapitula) nadále řád udělovala na základě podaných návrhů důstojníkům bývalé rakousko-uherské armády za zásluhy z bojů let 1. světové války. Mezi nositeli řádu jsou zastoupena jména mnoha slavných vojevůdců: generála Ernsta Gideona Laudona, Jana Josefa Václava hraběte Radeckého či velitele vojsk protinapoleonské koalice Karla Filipa knížete Schwarzenberga.
Rytířský kříž řádu ze sbírek Vojenského historického ústavu byl součástí již původní sbírky Památníku osvobození.