Řád byl formálně založen a jeho statut potvrzen výnosem Prezidia Národního shromáždění Bulharské lidové republiky v roce 1950. Vzhledem k osobám patronů řádu bylo jeho udělování přednostně určeno pro oblast školství a kultury. Nejednalo se však o řád nový, ale o navázání na tradici staršího Záslužného řádu svatých Cyrila a Metoděje, založeného roku 1909 bulharským carem Ferdinandem I., ovšem s „novým posláním“ a především novou „realistickou“ výtvarnou podobou, odpovídající době svého vzniku na počátku existence prosovětsky budované Bulharské lidové republiky. Řád byl rozdělen do tří stupňů a navzdory svému označení „řád“ se spíše jedná o „prostou“ medaili na stuze. Tradice řádu pokračuje až do současné doby, v roce 2003 byl jeho statut obnoven. To prokazuje životnost a sílu tradice obou „našich domácích“ světců, která se na území Bulharska dostala až s jejich žáky, vyhnanými z knížectví Velké Moravy.
Řád, či spíše řádová medaile, je pouze jednostranná, zavěšená na složené stuze „rusko-sovětského“ typu světle modré barvy. Do celé plochy medaile je položen dvojportrét obou světců. Nad jejich hlavami, u horního okraje medaile motiv doplňuje nezbytná pěticípá hvězda v barvě použitého kovu. Pozadí motivu je modře smaltované.
Řád byl získán do sbírky Vojenského historického ústavu v roce 1961 darem Ústředního muzea Bulharské lidové armády v Sofii.