Prezentovaná tušová kresba s motivem lva, který zuřivě rve drápy prapor s nacistickou symbolikou – hákovým křížem, představuje vítězství nad fašismem. Rozevlátá hříva a dynamika pohybů těla lva jako symbolu češství dokazuje mimořádný výtvarný talent tohoto umělce. Kresba, která byla určena pravděpodobně do některého z poválečných českých deníků, velmi připomíná obdobný motiv, který použil jiný významný český umělec - Vojtěch Preissig o více než dvacet let dříve, na konci první světové války. Ovšem namísto praporu rdousí český lev rakouského orla, symbol hroutící se monarchie.
Adolf Zábranský pocházel z Novojičínska na severní Moravě. V letech 1929–1932 studoval Všeobecnou školu kreslení na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesora Kysely. Kreslířský dril získal na Akademii výtvarných umění u Viléma Nowaka. V roce 1935 odjel do Paříže na studijní pobyt, který záhy přerušila vojenská služba. Zábranský ji dlouho oddaloval záměrně neléčenou zlomeninou.
Od roku 1939 se Zábranský věnoval především ilustrační práci, která mu za protektorátu umožňovala volně tvořit. Pro své množství a propracovanost je v odborné literatuře pokládána za stěžejní část Zábranského tvorby. Reverzní kresby na skle koloroval akvarelem, později přestoupil k lavírované technice. Ilustroval knihy J. Š. Baara, K. V. Raise nebo J. Š. Kubína. Po válce se Zábranský stal jedním z kmenových ilustrátorů dětské knihy v nakladatelství Albatros.
Kromě ilustrační tvorby je v díle Adolfa Zábranského podstatná rovněž jeho monumentální plakátová tvorba, poplatná politickému klimatu v Československu druhé poloviny 20. století. Avšak více než ideologický náboj lze po letech ocenit ojedinělost Zábranského výtvarného talentu. Umělci se podařilo mistrným způsobem přenést schopnost zkratkovitého sdělení myšlenky, charakteristického pro karikaturu, na propagační materiál. Velké plakátové kresby vyplňoval Zábranský expresivně laděnými barvami s použitím specifických typů písma. Kombinací všech těchto prostředků dosáhl maximálního působení výtvarné plochy na diváka.
Kresba byla získána do sbírek Vojenského historického ústavu formou nákupu v roce 2004.
tuš, papír, 35 x 21 cm