Antonie Kleinerová - Pomáhala druhým i v lágru

29. 07. 2024

Jméno Antonie Kleinerové je dnes prakticky neznámé. Přitom stačilo málo a počátkem 50. let by ji čekal stejný osud, který nakonec potkal její přítelkyni Miladu Horákovou. Během svého života tak strávila „jenom“ 14 let ve věznicích a koncentračních táborech – čtyři v nacistických a deset v komunistických.

Antonie Kleinerová (1901–1982) přežila věznění v nacistickém koncentračním táboře Ravensbrück. Na
snímku jako poslankyně československého parlamentu v roce 1946. FOTO: Archiv Poslanecké sněmovny

Narodila se 23. března 1901 jako Antonie Štainicová v dělnické rodině v Praze. Po absolvování obchodní školy nastoupila v roce 1918 jako úřednice na pražské poštovní ředitelství, kde působila další dvě desetiletí. V roce 1927 se vdala za Jaroslava Kleinera, pozdějšího šéfa technického provozu Československého rozhlasu. V meziválečném období se angažovala v hnutí YWCA (Křesťanské sdružení mladých žen) a na počátku okupace vedla ozdravovny pro sociálně slabé matky, zřizované Ministerstvem sociální péče.

Hned v roce 1939 se s manželem zapojila do ilegální práce proti okupantům. Později působila v odbojové organizaci Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD). Mimo jiné se podíleli na předávání zpráv pro československý zahraniční odboj a exilovou vládu v Londýně prostřednictvím tajné vysílačky Sparta. Na podzim roku 1941 byli společně zatčeni. Jaroslava Kleinera nacisté popravili v únoru 1942 v Mauthausenu, Antonii odeslali do ženského koncentračního tábora Ravensbrück, kde strávila následující tři roky a dočkala se konce války. Pobyt za ostnatým drátem ji nezlomil. Bez ohledu na vlastní bezpečí se zde snažila ze všech sil pomáhat druhým.

Po válce se vrátila zpět k sociální práci a začala se opět také veřejně angažovat. Založila Klub pozůstalých po nacistických obětech, působila v Československé církvi (nyní Církev československá husitská) a stala se místopředsedkyní Sdružení bývalých politických vězňů žen – Ravensbrück při Svazu osvobozených politických vězňů.

V květnu 1946 byla zvolena poslankyní Ústavodárného národního shromáždění za Československou národně socialistickou stranu. V parlamentu patřila k zásadním odpůrkyním nastupující komunistické totality a bezprostředně po únorovém převratu v roce 1948 se zapojila do činnosti národněsocialistické opoziční skupiny Politická šestka.

Dne 8. listopadu 1949 byla zatčena a v monstrprocesu s Miladou Horákovou v červnu 1950 odsouzena na doživotí. Během vyšetřování se v důsledku fyzického a psychického násilí ze strany vyšetřovatelů pokusila o sebevraždu. Přes všechny útrapy, jimiž musela projít, ji ani tentokrát roky nesvobody nezlomily. V roce 1955 patřila k iniciátorkám známé hladovky v ženské věznici v Pardubicích. Na svobodu se dostala až o pět let později, během amnestie v květnu 1960. Zemřela 23. srpna 1982 v Praze.

Jiří Plachý

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 25. srpna 2017.

Aktuálně



Pattonovi duchové vstupují do Čech

Pattonovi duchové vstupují do Čech

20. 04. 2025
Dva dny poté, co na české území vstoupila v Ašském výběžku první americká…
Armádní muzeum Žižkov, Národní památník hrdinů heydrichiády a Národní památník na Vítkově budou na Velikonoce otevřeny

Armádní muzeum Žižkov, Národní památník hrdinů heydrichiády a Národní památník na Vítkově budou na Velikonoce otevřeny

19. 04. 2025
Na Velikonoce (Velký pátek i Velikonoční pondělí) budou expozice VHÚ Praha (Armádní…
„Nestačíme, nemůžeme, jak bychom chtěli.“ Válečné zdravotnictví za první světové války bojovalo s časem, špínou i zoufalstvím

„Nestačíme, nemůžeme, jak bychom chtěli.“ Válečné zdravotnictví za první světové války bojovalo s časem, špínou i zoufalstvím

18. 04. 2025
Nemoci, zoufalství i improvizace. První světová válka obrátila životy vojáků i lékařů…
Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

17. 04. 2025
Sedmý díl seriálu Poklady z depozitáře webu iDNES.cz se tentokrát věnoval většímu…
Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov

Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov

15. 04. 2025
Pohled na problematiku migrace Evropanů z vlastního kontinentu s důrazem na české vystěhovalectví do…