Antonín Abraham - Jeden ze 137 obětí okupace

30. 05. 2024

V průběhu prvních dnů invaze vojsk Varšavské smlouvy a v následujících týdnech zemřelo v důsledku chování sovětských, polských či maďarských vojáků 137 československých občanů. Stali se oběťmi nesmyslné střelby proti neozbrojeným civilistům, bezohlednosti řidičů okupačních vozidel i dalších událostí. Kulkami a pod koly automobilů či pásy obrněných vozidel umírali občané ze všech sociálních vrstev i širokého věkového rozpětí, od dětí až po muže a ženy penzijního věku.

Antonín Abraham (1877–1968) bojoval v první světové válce a vstoupil v Rusku do československých legií. Dne 23. srpna 1968 jej v Praze srazil nákladní automobil okupačních sil. Těžkým zraněním podlehl o den později. FOTO: VHÚ Praha


Narodil se 27. července 1877 v Příbrami. Absolvoval obecnou školu, poté české gymnázium a nakonec vystudo￾val učitelský ústav, završený složením maturitní zkoušky. Věnoval se pedagogickému povolání a po celou profesní dráhu působil jako učitel.


Po vypuknutí první světové války byl povolán do rakousko­‑uherské armády a poslán na ruskou frontu v rámci c. a k. pěšího pluku č. 88. V hodnosti svobodníka padl 7. září 1915 u Tarnopolu do zajetí, v němž požádal o vstup do československých legií. Jejich příslušníkem se však stal až 21. září 1918 a byl zařazen ke štábu československého vojska. Podle výzkumu některých badatelů měl být po určitý čas přeřazen k osádce obrněného vlaku Orlík a účastnil se tvrdých bojů na Transsibiřské magistrále.


Po návratu do vlasti demobilizoval 10. května 1920 a vrátil se ke svému civilnímu povolání. V meziválečném ob￾dobí působil jako učitel, později jako ředitel školy v Berouně. Antonín Abraham byl ženatý, manželství však zůstalo bezdětné. V šedesátých letech žil, již jako vdovec a penzista, v Praze­Strašnicích. Bydlel na adrese U Krbu 788/2 společně se svou ovdovělou švagrovou.


Dne 23. srpna 1968 jej nedaleko bydliště na přechodu u křižovatky srazilo sovětské vojenské vozidlo. Válečný veterán přitom utrpěl vážná zranění včetně zlomeniny spodiny lebeční. Podlehl jim ve Vinohradské nemocnici, kam ho odvezla záchranka, následujícího dne, 24. srpna. Jeho ostatky byly zpopelněny ve strašnickém krematoriu. Urna s popelem byla později uložena do rodinné hrobky na hřbitově v Příbrami. Hrob zde existuje dodnes. Antonín Abraham byl nejen nejstarší obětí invaze, ale současně také jediným bývalým legionářem usmrceným okupačními vojsky.

JIŘÍ PLACHÝ
Napsáno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 10. srpna 2018

Aktuálně



Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

31. 03. 2025
Už šestý díl seriálu Poklady z depozitáře, který vychází pravidelně jednou za čtrnáct dní na…
V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

28. 03. 2025
Vojenský historický ústav Praha spolupracuje řadu let s Vyšší odbornou školou grafickou…
Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války

Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války

27. 03. 2025
Historie a vojenství číslo 1/2025 pojednává o zajímavých a méně známých kapitolách…
Za první světové války vznikalo i umění. Přesvědčili se o tom účastníci další přednášky Armádním muzeu

Za první světové války vznikalo i umění. Přesvědčili se o tom účastníci další přednášky Armádním muzeu

26. 03. 2025
Na dva druhy umění, které vznikalo pod rukama vojáků za 1. světové…
80. výročí amerického náletu na Prahu 25. března 1945

80. výročí amerického náletu na Prahu 25. března 1945

25. 03. 2025
Dnes si připomínáme 80 let od leteckého útoku na Prahu. První velké…