Antonín Bartoš - Parašutista v parlamentu

18. 07. 2024

Přestože účastníci protinacistického odboje zaujali v české společnosti před únorem 1948 čelná místa, bývalí vojáci hledali uplatnění především v nově budované československé armádě. Do politiky „třetí republiky“ zamířili jen nemnozí. Jednou z takových výjimek byl poslanec národně socialistické strany Antonín Bartoš.

Antonín Bartoš (1910–1998) jako poslanec Národního shromáždění na snímku z jara 1946.
FOTO: Archiv Poslanecké sněmovny

Narodil se 12. září 1910 v Lanžhotě. V roce 1929 maturoval na břeclavském gymnáziu a následně nastoupil jako úředník k brněnskému ředitelství pošt a telegrafů s přidělením na poštovní úřad Břeclav 2. V letech 1932–1934 vy konal vojenskou prezenční službu, po jejímž ukončení se znovu vrátil k poště.

Po okupaci se zapojil do odboje a v březnu 1940, kdy mu hrozilo zatčení, odešel se svým mladším bratrem za hranice. Přes Balkán a libanonský Bejrút se dostali do jižní Francie, kde vstoupili do řad čs. zahraniční armády. Brzy se k nim připojil i jejich otec, který též uprchl z protektorátu. Jako vojín 2. čs. pěšího pluku se Antonín Bartoš zúčastnil ústupových bojů ve Francii a po jejím pádu se mu podařilo dostat do Velké Británie. V létě 1941 se dobrovolně při hlásil k plnění úkolů v týlu nepřítele. V srpnu 1943 byl pověřen velením výsadkové skupiny s krycím označením CLAY.
Dne 13. dubna 1944 skupina ve složení Antonín Bartoš, Jiří Štokman a Čestmír Šikola seskočila poblíž obce Hostišov v holešovském okrese. Úspěšně se uchytili v ilegalitě a koncem měsíce navázali rádiové spojení s Londýnem.
CLAY se během svého ročního působení v ilegalitě stal jednou z nejúspěšnějších výsadkových operací.

Na východní a jihovýchodní Moravě se jim podařilo vybudovat ilegální organizaci s více než čtyřmi stovkami spolupracovníků. Již během války si Bartoš „vysloužil“ nenávist komunistů, když Londýn v jedné z depeší v listopadu 1944 varoval před nebezpečím posilování vlivu KSČ a Sovětského svazu. Dokázal tak jasně pojmenovat to, co si mnozí z demokratických politiků na Západě nebyli schopní připustit.

V říjnu 1945 se stal poslancem Prozatímního a v květnu 1946 i Ústavodárného národního shromáždění. V parlamentu patřil k nejvýraznějším odpůrcům nastupující totality. Po komunistickém převratu byl zatčen, ale podařilo se mu uprchnout a koncem února 1948 znovu odešel za hranice, kde se poté podílel na politických i zpravodajských aktivitách čs. exilu. Od roku 1952 žil v USA. Zde založil Svaz československých důstojníků v exilu, pracoval v Radě svobodného Československa a dalších exilových organizacích. Zemřel 13. prosince 1998 v New Yorku.

Jiří Plachý
Napsáno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 13. září 2019.

Aktuálně



Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

31. 03. 2025
Už šestý díl seriálu Poklady z depozitáře, který vychází pravidelně jednou za čtrnáct dní na…
V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

28. 03. 2025
Vojenský historický ústav Praha spolupracuje řadu let s Vyšší odbornou školou grafickou…
Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války

Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války

27. 03. 2025
Historie a vojenství číslo 1/2025 pojednává o zajímavých a méně známých kapitolách…
Za první světové války vznikalo i umění. Přesvědčili se o tom účastníci další přednášky Armádním muzeu

Za první světové války vznikalo i umění. Přesvědčili se o tom účastníci další přednášky Armádním muzeu

26. 03. 2025
Na dva druhy umění, které vznikalo pod rukama vojáků za 1. světové…
80. výročí amerického náletu na Prahu 25. března 1945

80. výročí amerického náletu na Prahu 25. března 1945

25. 03. 2025
Dnes si připomínáme 80 let od leteckého útoku na Prahu. První velké…