Bohdan Kasper - Popraveného mstila manželka

29. 07. 2024
Bohdan Kasper (1891–1941) se zúčastnil i bojů na Slovensku proti Maďarské republice rad. Po okupaci
českých zemí se podílel na budování ozbrojených sil při odbojové organizaci Obrana národa.
FOTO: VHÚ Praha

Bohdan Kasper se podílel na budování ozbrojených sil při odbojové organizaci Obrana národa. Zkušený voják přitom spolupracoval především se sokolským odbojem. V srpnu 1941 byl zatčen a první říjnový den popraven v Praze­‑Ruzyni.

Do odboje se zapojila i jeho manželka Terezie. Ukrývala mimo jiné nadporučíka Adolfa Opálku, velitele skupiny OUT DISTANCE, první skupiny, která byla vyslána na území protektorátu se sabotážními úkoly. V jejím bytě našel útočiště v podkrovní skrýši, do které vedla malá dvířka ukrytá za pohovkou. Opálka se při razii stačil schovat. Skrýš Němci neobjevili ani 28. května 1942, kdy po atentátu na Reinharda Heydricha prohledávali v Praze systematicky jeden byt za druhým. Ve čtyři hodiny ráno byl zburcován celý dům, Němci se však zdrželi před zamčenými vchodovými dveřmi, což poskytlo Opálkovi dostatek času, aby zmizel do úkrytu. Přestože nacisté obrátili byt doslova vzhůru nohama, nevšimli si ničeho podezřelého. Pro paní Kasperovou byl aktivní odboj nejen osobní pomstou za smrt manžela. Byla přesvědčena, že česká krev prolitá během prvního stanného práva musí být pomstěna. Proto byla připravena obětovat i svůj život, ačkoli měla dceru. Doufala, že by se o ni postarali její příbuzní.

Bohdan Kasper se narodil 6. června 1891 v obci Staré Sedlo (nyní část obce Orlík nad Vltavou) na Písecku. Po studiu na vyšším gymnáziu v Českých Budějovicích absolvoval jednoroční abiturientský kurz v Praze v Ústavu k vzdělávání učitelů a poté do roku 1914 učil. Během první světové války se zúčastnil bojů na srbské, ruské a italské frontě, kde byl v srpnu 1917 zajat a internován v zajateckých táborech, mj. v Padule. V prosinci téhož roku vstoupil do čs. legií a byl zařazen v hodnosti poručíka italských legií k 33. čs. střeleckému pluku. Mimo jiné působil jako velitel výzvědné hlídky na Piavě, poté jako velitel samostatné půlroty a roty. Po návratu do vlasti se zúčastnil bojů na Slovensku proti Maďarské republice rad, zejména v okolí Komárna, kde velel jednomu z podúseků. Na Slovensko se vrátil již v první polovině 20. let jako velitel roty. V roce 1927 byl převelen do Čech; nejprve sloužil v Písku, později v Chomutově. V roce 1936 byl přemístěn k MNO, Hlavnímu štábu k 1. oddělení – mobilizační skupině. Po likvidaci čs. ozbrojené moci krátce pracoval v Památníku osvobození. Odvaha a statečnost plk. in memoriam Bohdana Kaspera byla po zásluze uctěna udělením Kříže obrany státu ministra obrany České republiky.

Jaroslav Láník
Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 29. září 2017.

Aktuálně



Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

05. 02. 2026
Expozice Leteckého muzea Kbely jsou sice pro veřejnost uzavřeny, v muzeu i…
Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

02. 02. 2026
Ministr obrany Jaromír Zůna dnes v doprovodu ředitele Vojenského historického ústavu Praha…
Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

02. 02. 2026
Americký astronaut Stephen G. Bowen, který strávil 227 dní na oběžné dráze…
Balkánský expres – rakousko-uherské tažení proti Černé Hoře a Albánii v roce 1916 

Balkánský expres – rakousko-uherské tažení proti Černé Hoře a Albánii v roce 1916 

02. 02. 2026
Před sto deseti lety, v prvních týdnech roku 1916, Rakousko-Uhersko na vlastní pěst zaútočilo na Černou Horu a…
Vojenský historický ústav Praha získal unikátní vlajku z roku 1918

Vojenský historický ústav Praha získal unikátní vlajku z roku 1918

28. 01. 2026
Při návštěvě vrchního velitele ozbrojených sil a prezidenta České republiky Petra Pavla…