Bohumír Černohorský / 13. 7. 1903 - 15. 7. 1942

Příslušník organizačního oddělení Ústředního vedení Obrany národa, organizátor Zemských velitelství ON Čechy a Morava. Začátkem září 1941 zatčen gestapem a vězněn v Praze na Pankráci. V říjnu 1941 převezen do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl 15. 7. 1942 zavražděn. V roce 1946 byl mjr. Černohorský posmrtně povýšen na pplk. a v roce 1948, po konečném rozkrytí rozsahu a významu jeho odbojové činnosti, na plukovníka gšt.

Narodil se v rodině krejčovského mistra Bohumila Černohorského a jeho manželky Rosálie, rozené rovněž Černohorské. V letech 1915–1921 navštěvoval českou vyšší reálku v Rakovníku, kde 20. 6. 1921 maturoval. Dne 5. 8. 1921 byl v rámci dobrovolného odvodu odveden k berounskému p. pl. 38, kde byl 22. 9. 1921 prezentován k výkonu prezenční služby. Již o týden později byl však odeslán jako frekventant do VA v Hranicích. Jejím žákem byl od 1. 10. 1921 do 11. 8. 1923.

O den později byl jmenován por. v děl. pl. 125 v Banské Bystrici, kde působil jako velitel čety do konce září 1923. V období od 1. 10. 1923 do 12. 7. 1924 absolvoval dělostřeleckou aplikační školu v Olomouci, po jejímž ukončení byl 1. 8. 1924 přemístěn k dělostřeleckému pluku 51. U tohoto útvaru sloužil až do 30. 9. 1931, a to v posádkách v Kostelci nad Labem, Staré Boleslavi i Brandýse nad Labem jako vel. čety, zástupce vel. bat., později osvětový náčelník oddílu a velitel spojovací čety pluku (od 1. 10. 1928 npor.). V mezidobí absolvoval ve dnech 4. 1. – 2. 5. 1926 školu pro důstojníky a rotmistry spojovací služby při vojenském učilišti pro tel. vojsko v Kutné Hoře, od 16. 5. do 18. 7. 1928 prodělal pokračovací spojovací kurs při učilišti pro dělostřelectvo v Plaveckém Podhradí, ve dnech 25. 11. 1926–30. 3. 1927 byl přidělen u tel. prap. 1 v Čáslavi jako instruktor ve škole spojovací služby a od 15. 9. do 24. 12. 1928 byl frekventantem aut. kursu pro důstojníky dělostřelectva ve Čtyřech Dvorech.

Od 10. 7. 1930 do 30. 9. 1931 sloužil jako přidělený důstojník u velitelství 1. divize v Praze. V této době také úspěšně složil zkoušky do Válečné školy v Praze a dnem 1. 10. 1931 se stal jejím posluchačem. K témuž datu se dočkal povýšení na kpt. Válečnou školu se mu podařilo úspěšně ukončit v létě 1934. Poté působil od 15. 9. 1934 do 29. 9. 1936 u velitelství 3. divize v Litoměřicích. Nejdříve jako přednosta 1. oddělení, od 15. 9. 1935 pak jako přednosta 3. odděl. štábu divize. V mezidobí byl dnem 31. 7. 1935 přeložen v hodnosti škpt. (povýšen 1. 10. 1935) do skupiny důstojníků gšt. Od 3. 2. do 30. 5. 1936 absolvoval plynový kurs pro důstojníky gšt. a zbraní u DU v Olomouci a od 11. 5. 1936 u VTLÚ v Praze. Vzhledem k mimořádnému zájmu, který v době kursu o zkoumané otázky projevil, byl dnem 30. 9. 1936 přemístěn k děl. odd. 401 v Olomouci, kde sloužil až do 9. 9. 1937 jako vel. skupiny pro plynové školy a kursy v Olomouci, zároveň pak jako vel. bat. a člen odborné zkušební komise. Na podzim 1937 byl přemístěn k VŠV v Praze, kde konal službu od 10. 9. 1937 do 19. 4. 1938 jako profesor předmětu bojové chemické látky (od 1. 1. 1938 v hodnosti mjr.). V období od 20. 4. do 26. 9. 1938 byl přidělen jako důstojník gšt. k velitelství I. sboru v Praze. Za branné pohotovosti státu vykonával v rámci svého mobilizačního zařazení funkci přednosty operační skupiny 3. odděl. I. armády v Kutné Hoře. Po demobilizaci byl mjr. Černohorský až do 30. 1. 1939 přidělen ke 2. odděl. štábu ZVV Praha, odkud byl dnem 31. 1. 1939 přeložen k MNO – hl. št. jako důstojník odděl. branné výchovy.

Po likvidaci čs. branné moci absolvoval ve dnech 15. 5.– 30. 6. 1939 praktický kurs živnostensko-obchodní komory pro důstojníky při Českoslovanské obchodní akademii v Praze II. v Resslově ulici. Po skončení kursu byl ustanoven společníkem hlavního skladu tabáku na Kladně. V té době však již byl aktivně zapojen v odboji. Přes pplk.gšt. Františka Coufala byl zapojen přímo na Ústřední vedení ON v Praze a jeho velitele arm.gen. Josefa Bílého. Jako příslušník 1. odděl. jeho štábu se spolupodílel na vytváření obou Zemských velitelství ON v Čechách i na Moravě, na vzniku Oblastního velitelství ON Velká Praha i jednotlivých krajských velitelství ON. Dne 2. září 1941 byl zatčen gestapem a po dobu krutých výslechů vězněn v pankrácké věznici v Praze. Unikl sice popravě svých spolupracovníků a přátel 1. 10. 1941 v Praze, avšak krátce poté jej řídící úřadovna gestapa v Praze odeslala do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl 15. 7. 1942 zavražděn. V roce 1946 byl mjr. Černohorský posmrtně povýšen na pplk. a v roce 1948, po konečném rozkrytí rozsahu a významu jeho odbojové činnosti, na plukovníka gšt.

Vyznamenání:

Československý válečný kříž 1939 in memoriam.

Památky:

Pomník padlým a popraveným absolventům VŠV před sídlem Ministerstva obrany ČR v Praze 6, Pamětní deska na budově Generálního štábu AČR v Praze – Dejvicích.

Dílo:

Chemická válka, její prostředky a ochrana proti nim. Praha 1939.