KŘIČKA Z BÍTYŠKY, Vavřinec. Vavřince Křičky z Bítyšky návod k lití a přípravě děl, kulí, hmoždířů, zvonů, konví ke zvedání vody, k vodotryskům a p. četnými kresbami opatřený (Mathesis Bohemica).

KŘIČKA Z BÍTYŠKY, Vavřinec. Vavřince Křičky z Bítyšky návod k lití a přípravě děl, kulí, hmoždířů, zvonů, konví ke zvedání vody, k vodotryskům a p. četnými kresbami opatřený (Mathesis Bohemica).

19. 11. 2012

Když evropská civilizace získala ve 13. století povědomí o existenci střelného prachu, jistě jen málokdo tušil, nakolik tento poznatek ovlivní v příštích staletích techniku válčení a dějiny vojenství jako celek. Jestliže se během 14. století začala objevovat první děla jako nová zbraň obléhací války, pak ve století následujícím byla již střelba z děl i ručních palných zbraní nedílnou součástí bojových operací pozdního středověku. Nastupující novověk v 16. století přijal palné zbraně zcela za své, jak ostatně dokazuje edice rukopisu Mathesis Bohemica.
Jeho autorství je připisováno moravskému zvonaři Vavřinci Křičkovi z Bítyšky. Je známo, že od roku 1557 působil v Praze a spolupracoval zde s královským puškařem Tomášem Jarošem z Brna až do své smrti v roce 1570. Rukopis, který je dnes uložen v Národní knihovně v Praze, vznikl pravděpodobně v tomto období, ačkoli jisté indicie poukazují na skutečnost, že by se mohlo jednat o opis původní práce, pořízený v první čtvrtině 17. století, nebo o doplňky z tohoto období.
Dílo, plným titulem Vavřince Křičky z Bítyšky návod k lití a přípravě děl, kulí, hmoždířů, zvonů, konví ke zvedání vody, k vodotryskům a p. četnými kresbami opatřený, by bylo možno označit jako Feuerwerkbuch, tedy přiřadit jej do skupiny prací s tematikou dělostřelectva a pyrotechniky. Nebylo by to nijak překvapivé, ostatně nejstarší práce tohoto druhu pocházejí již z 15. století. Křičkův rukopis je však pozoruhodný tím, že vedle odlévání děl popisuje také kovolitecké práce zcela nevojenského charakteru. Jasně se zde odráží starší řemeslná tradice, neboť puškaři-dělolijci vyšli původně z profese zvonařů. Třebaže v 16. století představovala obě řemesla specializované obory, nebylo výjimkou, když jeden kovolitec odléval vedle děl i zvony. Sám mistr byl původním zaměřením asi spíše zvonař než puškař. Spis obsahuje také návody na přípravu rachejtlí a speciálních projektilů, konkrétně zápalných („ohnivých“) koulí či koule s řetězem proti živým cílům.
Rukopis mistra Vavřince, bohatý na obrazový materiál ve formě technických náčrtků a ilustrací, byl jako pramen zpracován a publikován roku 1947, a stal se tak snadněji přístupný zájemcům o dějiny techniky, puškařského umění a kovolitectví.

Citace:
KŘIČKA Z BÍTYŠKY, Vavřinec. Vavřince Křičky z Bítyšky návod k lití a přípravě děl, kulí, hmoždířů, zvonů, konví ke zvedání vody, k vodotryskům a p. četnými kresbami opatřený (Mathesis Bohemica). Praha : Technické knihkupectví a nakladatelství, 1947. viii, 47 s., [53] obr. příl.

Aktuálně



Připomínáme si 78 let od neobjasněného úmrtí Jana Masaryka

Připomínáme si 78 let od neobjasněného úmrtí Jana Masaryka

10. 03. 2026
Od smrti Jana Masaryka dnes uplynulo 78 let. Mezi vítězstvím komunistů v…
Výstava „1945-Voláme všechny Čechy!“ prodloužena do 8. května 2026

Výstava „1945-Voláme všechny Čechy!“ prodloužena do 8. května 2026

10. 03. 2026
Pro velký zájem byla výstava „1945-Voláme všechny Čechy!“ prodloužena do 8. května…
V neděli 8. března se v Sokolovu uskutečnil pietní akt 

V neděli 8. března se v Sokolovu uskutečnil pietní akt 

09. 03. 2026
V ukrajinské obci Sokolovo zástupci místního muzea a městských samospráv uctili památku…
Připomínáme si výročí bitvy u Sokolova - 8. 3. 1943

Připomínáme si výročí bitvy u Sokolova - 8. 3. 1943

08. 03. 2026
V pondělí 8. března 1943 se u ukrajinské obce Sokolovo poprvé dostala československá…
Připomínáme si 176 let od narození prezidenta T. G. Masaryka

Připomínáme si 176 let od narození prezidenta T. G. Masaryka

07. 03. 2026
Před 176 lety se v Hodoníně narodil Tomáš Garrigue Masaryk. Pozdější prezident,…