LACROIX, Paul. Directoire, consulat et empire : mœurs et usages, lettres, sciences et arts ; France 1795-1815

V roce 1884 byla vydána reprezentativní publikace, která dokázala velmi věrně vystihnout charakter francouzské společnosti mezi lety 1795-1815. Ač jde o období poměrně krátké, z historického hlediska ho zásadně ovlivnilo mnoho důležitých událostí. Do roku 1799 to byla všeobecná nestabilita po Velké francouzské revoluci. V roce 1804 se Napoleon, do té doby od roku 1800 první ze tří konzulů, sám korunoval na císaře a republika se změnila v císařství. Po vojenských porážkách v letech 1813-1814 byl Napoleon internován na ostrov Elbu a mezitím byla Francie opět navrácena do stavu před revolucí – království a na trůn nastoupil Ludvík XVIII. O rok později po návratu Napoleona zavládlo tzv. 100 denní císařství, které skončilo definitivní porážkou francouzské armády v bitvě u Waterloo. Poté se opět ujímá vlády již zmiňovaný potomek dřívějšího vládnoucího rodu Bourbonů. Samotná kniha se však dobovou politikou či vojenskými střety zabývá velmi okrajově a to pouze za předpokladu, že zásadním způsobem ovlivnily francouzskou společnost. V knize se ve třech kapitolách dozvídáme, jaké slohy či druhy zábavy byly zrovna módní, čím se bavila společnost ve vyšších kruzích, ale i jak vypadal život obyčejných francouzských obyvatel.
První kapitola publikace je věnována obyčejům a zvykům obyvatel. Pozornost se zde upírá kupříkladu na módu. Oděvy prošly z rokoka do empíru velkou proměnou, jež byla vidět především u dámského oblečení. Dříve těžké a honosné korzetové oděvy byly nahrazeny lehkými splývavými šaty povětšinou bílé barvy. V tomto období se také více než kdy jindy začaly rozvíjet tzv. literární salony, kde se vyšší společnost scházela ke společným diskusím o knihách či umění. Dále jsou hodnotné zajímavé informace o stolování či divadlu. Druhá kapitola přináší poznatky z oblasti literatury a vědy. Obsahuje vědecké pokusy, jež v dané době hýbaly společností, a také zaujetí vyšší společnosti pro četbu románů a poezie. Velká pozornost je v publikaci věnována umění, o kterém pojednává třetí kapitola. V knize je například zmiňován Jacques-Luis David. Tento dvorní malíř císaře Napoleona nejen portrétoval, ale rovněž byl známý věrným zobrazováním dobových témat francouzské společnosti. Mnoho reprodukcí jeho děl je v publikaci vyobrazeno. Architektura byla v tomto období pod vlivem klasicismu a záliba společnosti ve starověkých řeckých a římských mytologiích se zde hojně uplatňovala. Majitelé zámků, letohrádků, ale i měšťanských domů lpěli na čistých rovných liniích a hledali inspiraci v antických chrámech s použitím typických architektonických prvků – sloupů či trojúhelníkových štítů. Avšak nejtypičtějším slohem tohoto období byl tzv. empír. Tento sloh, zvaný též sloh císařský, našel uplatnění především v designu nábytku. Byl charakteristický černozlatou barvou, inspirací v Orientu a nohy stolů, pohovek či jiného nábytku měly zakončení ve tvaru zvířecích tlap. Ostatní neméně zajímavé části třetí kapitoly přinášejí informace o rytinách či hudbě.
Publikace je bohatá na černobílé litografické ilustrace, ale obsahuje rovněž ne příliš častou techniku tzv. chromolitografie, tj. druh barevné litografie. Zajímavostí knihy se rovněž stává tzv. Lipská vazba, jenž je charakteristická honosnou zlacenou vazbou a ořízkou.

Knihu si můžete přečíst on-line.

citace:
LACROIX, Paul. Directoire, consulat et empire : mœurs et usages, lettres, sciences et arts ; France 1795-1815. Paris : Libraire de Firmin-Didot, 1884. 564 s.