PRAŽSKÝ, Ferdinand. Dějiny pěšího pluku 10 Jana Sladkého Koziny.

Dějiny československých legionářských pluků vycházely často u příležitosti kulatých výročí jejich vzniku. Některé se dočkaly vlastní kroniky již po deseti letech, tedy ve druhé polovině 20. let, jiné si musely počkat o dekádu déle. Pěší pluk 10 Jana Sladkého Koziny je tím prvním případem. Stejně jako většina sesterských publikací, i tato se zaměřuje výhradně na boje legií a pomíjí tak osudy pluku v následném mírovém období, které by se možná zdály být méně atraktivní pro širokou veřejnost, ale jistě ne nezajímavé pro současné badatele. I tak se jedná o velmi ambiciózní dílo.
Aby byla ve čtenáři vzbuzena patřičná míra vlastenectví, je kronika uvedena ódou na nezdolnost českého národa, vyňatou z díla francouzského historika Ernesta Denise, jehož práce o českých dějinách byly v našich krajích velmi oblíbené. V podobném duchu začíná své dílo i sám autor, štábní kapitán Ferdinand Pražský, přičemž vyzvedá především hrdinský odkaz Jana Sladkého Koziny a jeho chodských spolubojovníků se psí hlavou ve znaku.
Kniha začíná v ukrajinském Borispolu, kde byl na sklonku roku 1917 umístěn 2. záložní střelecký pluk československých legií. Tato jednotka byla později přetvořena právě v 10. pěší pluk. Jménem vůdce slavné selské rebelie se mohl útvar honosit až od prosince 1918. V té době se již nacházel na ruském Dálném východě a měl za sebou řadu bojů s bolševickými vojsky.
Fakt, že byl pluk umístěn u pobřeží Tichého oceánu, neznamenal, že by měl blíže k odjezdu do vlasti. Naopak, po reorganizaci mu byla k ochraně přidělena část sibiřské magistrály a z Ruska se dostal až v červnu 1920. Své putování po světě pak pluk ukončil o dva měsíce později, kdy dorazil do Československa. Na stejném místě končí i jeho kronika.
Stejně jako jiné legionářské publikace, byla i tato kniha obohacena o obrazovou přílohu, v tomto případě snad ještě rozsáhlejší než obvykle. Najdeme zde velké množství celostránkových fotografií, rozkládací mapy a faksimile. Závěr knihy vyplňuje přehled padlých a zemřelých příslušníků pluku s osobními údaji.

citace:
PRAŽSKÝ Ferdinand. Dějiny pěšího pluku 10 Jana Sladkého Koziny. Brno: Pěší pluk 10 Jana Sladkého Koziny, 1927. 314, 26 s.