RÜXNER, Georg. Anfang, ursprung und herkomen des Thurniers inn Teutscher nation.

Tato kniha představuje bez nadsázky jednu z nejcennějších perel pokladnice Knihovny Vojenského historického ústavu. Je totiž výjimečná hned z několika hledisek. Když opomineme vlastní obsah, ke kterému se záhy vrátíme, zůstanou tři hlavní oblasti, přičemž každá z nich představuje to nejlepší na poměry této knihovny. Těmito pikantériemi jsou vazba, vnitřní výzdoba a vlastnické poznámky. Než se ale budeme postupně věnovat zmíněným fenoménům, je třeba alespoň ve stručnosti seznámit s autorem této knihy a s tiskem jako takovým.
O autorovi se toho ví velice málo. Jisté je v zásadě pouze to, co o sobě napsal sám. Jmenoval se Georg Rüxner (možné i Rixner), řečený Jeruzalém, a působil zhruba koncem 15. století a hlavně v 1. polovině 16. století jako herold. Roku 1530 vydal tzv. Turnierbuch neboli Knihu turnujů, která má být údajně hornoněmeckým překladem staršího dolnoněmeckého díla. Uvedená kniha se již po dvou letech dočkala v městě Siemmern na západě Německa druhého vydání nákladem místního knížecího sekretáře Hieronyma Rodlera. A právě toto vydání, řadící se mezi tzv. paleotypy (staré tisky z let 1501–1550), se dostalo do fondu Knihovny VHÚ. Přesto, že do dnešních dnů pozbyl tento svazek titulní list a jeden list s celostránkovým dřevořezem, neztratil tak ani paprsek ze svého lesku. Dokladem jeho pohnutého osudu je i barbarský zásah, při kterém byl kdysi s největší brutalitou vyříznut jeden menší dřevořez.
Obsahově je kniha rovněž velice atraktivní. Po úvodní části věnované obecně turnajům následuje 36 kapitol, kdy je každá zaměřena na jeden konkrétní turnaj na území Říše z rozmezí let 938 až 1487. Prvních 14 turnajů je zřejmě smyšlených, ale od 15. turnaje, tj. od roku 1284, se již dá s informacemi pracovat. Pouze u 26. turnaje, který se uskutečnil ve Stuttgartu, je chybně uvedena datace 1436 místo správného roku 1445. Jednotlivé kapitoly obsahují číslo turnaje, erb zvoucího knížete nebo rytířské společnosti obklopený erby čtyř králů turnaje (tzn. vítězů předchozího turnaje) a dále erb města, ve kterém se turnaj odehrával. Kromě toho jsou též uvedeni účastníci klání, zvolení funkcionáři a porotci, stejně jako doprovázející dámy. Ilustrace jsou provedeny prostřednictví dřevořezů a mají dvojí podobu. Buď se jedná o erby, které jsou jedinečné, nebo o výjevy z turnajového prostředí, jež se opakují a jsou nepravidelně rozmístěny. Na hodnotě přidalo této neobyčejné knize také zdařilé kolorovaní části ilustrací, tedy erbů a signetu na samém konci. K vybarvování byla použita poměrně široká škála barev (černá, žlutá, bílá, šedá, červená, zelená, modrá, fialová a růžová).
Netypické je i množství dochovaných vlastnických poznámek na přídeštích, které umožňují nahlédnout relativně hluboko do historie tohoto svazku. V něm se totiž nachází dokonce dvě nejstarší známé datované vlastnické poznámky v Knihovně VHÚ. Obě se skládají z roku, přísloví a jména. K prvnímu záznamu z roku 1590 se hlásí „Georg Möringer zu Baunburg“ (snad klášter augustiniánů kanovníků Baumburg v Bavorsku), jenž připojil své osobní krédo v překladu znějící: „Trpělivost překonává mé neštěstí.“ O deset let později ho následoval „Friderich von Gaihbergk“ komorník bavorského vévody Maximiliána, rovněž s moudrostí, která volně přeložená zní: „Nenadálé se může ještě stát.“ Další odkaz na vlastníka pochází až z roku 1744, kdy vzniklo dřevořezové exlibris nalepené na předním přídeští. To informuje o příslušnosti knihy do knihovny probošta hornobavorského kláštera augustiniánů kanovníků Polling, jenž se jmenoval Franziskus Töpsl. Další vlastnická indície se nachází ve formě slepotiskového razítka na prvním listu a odkazuje na knihovnu rodu Sylva-Tarouca na zámku Čechy pod Košířem, ze které se kniha dostala po roce 1945 do Knihovny Vojenského historického musea (tj. předchůdce dnešní knihovny).
Vizuálně přitažlivá je i raně renesanční vazba, kterou byl knižní korpus opatřen zřejmě hned ve 30. letech 16. století. Tvoří ji dřevěné desky a pergamen, který překrývá hřbet a asi třetinu obou desek. Pergamen je zdoben slepotiskem – rámečky a rostlinnými ornamenty. Výjimečně se zde dochovaly obě háčkové spony.
Kniha Anfang, ursprung und herkomen des Thurniers inn Teutscher nation … uložená v Knihovně VHÚ představuje jedinečný knižní celek z 1. poloviny 16. století, v němž se snoubí zajímavý obsah, nádherná druhotná výzdoba, výtečně dochovaná vazba a řada vlastnických poznámek. Díky tomu se tak stává předním pramenem pro dějiny knižní kultury vůbec.

Knihu si můžete přečíst on-line zde.

citace:
RÜXNER, Georg. [Anfang, ursprung und herkomen des Thurniers inn Teutscher nation …] Simmern : Hieronymus Rodler 1532. CCXIII [=212], [4] l.