Letos v březnu si připomínáme 70. výročí jednoho z nejzajímavějších střetů bitvy o Atlantik, nájezdu britských Commandos na francouzský přístav St. Nazaire, známý také pod kódovým jménem „Chariot“. Literárně atraktivní téma britská propaganda využila již během války, naše dnešní kniha pochází z těsně poválečného období a na rozdíl od válečného zpracování tak mohla, bez obav z porušení vojenského tajemství, přinést řadu do té doby utajovaných informací. Spolu s útokem na Dieppe je operace „Chariot“ patrně nejznámější akcí britských přepadových jednotek. Její provedení bylo motivováno především obavou z nasazení německé bitevní lodě Tirpitz v Atlantiku. St. Nazaire byl jediný francouzský přístav disponující suchým dokem, schopným pojmout loď o výtlaku až 85.000 brt (brutto registrovaných tun), tedy mnohem více než měl samotný Tirpitz. Proto bylo nanejvýš pravděpodobné, že v případě nasazení Tirpitze v Atlantiku se bude k případným opravám vracet právě sem. Kromě toho se zde nacházela i základna 6. a 7. ponorkové flotily.
Plán útoku na silně opevněný přístav počítal s využitím zastaralého torpédoborce H.M.S. Campbeltown k taranu vnějších vrat velkého doku. K tomu účelu byl Campbeltown kamuflován jako německá torpédovka třídy Möwe a na jeho příď byla umístěna časovaná nálož. Na palubě kromě toho vyčkával oddíl Commandos, který měl po nárazu vniknout na břeh a umístit výbušniny na vnitřním zařízení doku. Stažení útočné skupiny měly zajistit malé čluny, na nichž se nacházel i zbytek výsadku. Útok v noci na 28. března 1942 skončil zničením suchého doku a většiny strojního zařízení. Odpor německých námořníků však znemožnil proniknutí ke zdymadlu do ponorkového bazénu, čímž byl zmařen druhý nejdůležitější záměr akce. Většina člunů, na kterých se měli Commandos stáhnout, bylo rozstříleno dříve, než přirazily ke břehu. Mnoho přeživších britských vojáků a námořníků tak čekal osud válečných zajatců.
Sotva stostránkový svazeček zaujme v první řadě jménem autora. Tím není nikdo jiný, než Commander R. E. D. Ryder, přímý účastník akce a držitel jednoho z pěti Viktoriiných křížů, které byly za operaci uděleny. Jako velitel námořní části operace se Ryder téměř od počátku účastnil plánování, jeho líčení tak nepostrádá autenticitu a informovanost. Kniha se přidržuje chronologického popisu událostí, co zaujme, je až překvapující množství příloh. Ty kromě jmenného seznamu účastníků obsahují např. i část výcvikového programu, seznam vyobrazení nebo časy východu a západu slunce. Samozřejmostí je jmenný a věcný rejstřík, pro lepší orientaci má každá dvoustrana vlastní záhlaví.
citace:
RYDER, R. E. D. The Attack on St. Nazaire : 28th March, 1942. London : John Murray, 1947. 118 s.