Fenomén husitství představuje již pod dlouhá desetiletí svébytný předmět badatelského zájmu medievistů a vojenských historiků. Určitá témata, spojená s husitskou epochou, spadají rovněž do oblasti zájmu filologů. Přitom není přiliš běžné, aby filologické studie vstupovaly na pole historie vojenství. Mezi výjimky, potvrzující pravidlo, patří nepochybně práce Ohlasy husitského válečnictví v Evropě.
Autor Karel Titz se ve své studii zaměřil na konkrétní české termíny, související s husitským vojenstvím, a pokusil se o jejich výklad v kontextu cizojazyčné vojenskohistorické terminologie. Přesněji řečeno, předložil teze o tom, jakým způsobem husitské války a jejich ohlasy v zahraničí obohatily slovník některých evropských států o slova, prokazatelně či pravděpodobně odvozená z původních českých výrazů. Studie, která se původně měla týkat vztahu výrazů pro palné zbraně „píšťala-pistole“, byla autorem rozšířena o zkoumání přebírání výrazů „hákovnice“, „houfnice“, „tarasnice“, cep“ a „pavéza“. Tento rozbor pokračuje souhrnnou kapitolou o přejímání dalších českých výrazů v německém prostředí, konkrétně označení zbraní – „tesák“, „kord“ (ve smyslu bodný meč) – a dalších výrazů jako slovo „krčma“. Ve vztahu k vojenským řádům rozebírá Titz odraz českých slov pro zvlášť vyčleněné oddíly, „ztracence“ a „posilce“, přičemž první byly velmi obecně řečeno předsunuté oddíly a druhé rezervy držené v záloze. Předkládá také vztah slova „dráb“ ve významu pěšák s německým „Trabant“ podobného významu. Součástí studie je také geneze starofrancouzského termínu „Praguerie“, označujícího vzpouru francouzské vysoké šlechty proti králi Karlovi VII. Roku 1440, a jeho vztah k českým dějinám husitského období.
Čáslavský rodák Karel Titz, z jehož pera studie pochází, působil na Karlově univerzitě v Praze a na Masarykově univerzitě v Brně. Vyprofiloval se jako románský filolog, což je z textu práce dobře patrné vzhledem k tomu, že pracuje převážně s románskými termíny, byť se nevyhýbá ani jiným jazykům. Publikace z roku 1922 byla pro současníky z řad tehdejší odborné veřejnosti nepochybně zajímavá, jak dokazuje soudobá kritika z téhož roku v jazykovědném časopise Naše řeč, vydávaném Ústavem pro jazyk český, v níž byly vzneseny výhrady k jazykovému a slohovému pojetí textu.
Třebaže se jedná především o filologickou práci, její obsah představuje zajímavé pojetí přebírání historické vojenské terminologie, které stojí za pozornost badatelů v oblasti starších vojenských dějin.
Elektronickou knihu si můžete objednat prostřednictvím služby EoD v Knihovně VHÚ.
Podmínky služby EoD naleznete zde.
Citace:
TITZ, Karel. Ohlasy husitského válečnictví v Evropě (příspěvky romanistovy). Sborník věd vojenských. Svazek X. Praha : Československý vědecký ústav vojenský, 1922. 88 s.