WALLHAUSEN, Johann Jacobi. Kriegskunst zu Fuß...

Jedním z nejvýznamnějších vojenských teoretiků působících na počátku 17. století se stal Johann Jacobi von Wallhausen (1580–1627). Johann Jacobi, původně zvaný Tautphoeus, byl studentem pedagogia a později také univerzity v Marburgu. Již roku 1599 po souboji, ve kterém zabil svého protivníka, školy opustil a nastoupil vojenskou službu v Nizozemí u knížete Mořice Oranžského. Poté sloužil několik let jako voják v různých službách na různých evropských bojištích, mimo jiné i v Uhrách a Rusku. Roku 1613 vstoupil do služby města Gdaňsku, kde se stal “slavného města Gdaňsku jmenovaným Obristwachtmeisterem a Hauptmannem,” tedy nejvyšším strážmistrem a hejtmanem, což v tomto případě znamenalo nejvyššího vojenského velitele města. Roku 1616 byl povolán jako ředitel údajně nejstarší vojenské akademie světa ve vestfálském městě Siegen ve službě Jana VII. hraběte Nasavsko-Siegenského. Roku 1620 působil jako Obristleutenant (tedy podplukovník) ve službě u mohučského arcibiskupa a kurfiřta Johanna Schweikharda von Kronberg. Po krátké době ale odešel zpět do Gdaňsku, kde v roce 1627 také zemřel. Wallhausen plánoval velkolepé šestidílné kompendium o vojenské vědě. Jeho jednotlivé části měly pojednávat o vojenském umění pěchoty, vojenském umění jezdectva, vojenských řádech, o vojenském umění dělostřelectva, o fortifikacíh a o námořním boji. Ne všechny tyto knihy ovšem stihl dokončit.
V první polovině 17. století ještě nelze tvrdit, že by tyto publikace představovaly armádní předpisy. Jednalo se spíše o rady a doporučení, jak lze organizovat vojsko a jak řešit různé nastalé problémy. Na pěchotu je zaměřeno dílo Kriegskunst zu Fuß, které bylo prvně vydáno roku 1615. Ve fondech knihovny VHÚ nalezneme jeho vydání z roku 1620 svázané do konvolutu společně s titulem Kriegskunst zu Pferd z roku 1616, ve kterém se autor zaměřil na jezdectvo. Oba dva tituly jsou bohatě ilustrované rozkládacími rytinami, které zobrazují popisované reálie. Válečné umění pěchoty je rozděleno do kapitol, v nichž se může čtenář snadno orientovat díky obsahu umístěnému za předmluvou. Většina knihy se zaobírá vojenským výcvikem. Autor nejprve popsal základní podobu armády a její fungování, zaměřil se na složení jednotlivých regimentů a kompanií, přičemž popsal důstojníky a vojenské úředníky, kteří se obvykle vyskytovali v těch soudobých evropských armádách, jež byly ovlivněny holandskou vojenskou reformou.
Následující část knihy je zaměřena na samotný vojenský výcvik. Wallhausen popsal zbraně a příslušenství k nim používané, a to jak v případě mušketýrů, tak pikenýrů. Stejně jako tomu bylo při skutečném výcviku, i v knize je nejprve zaznamenáno, jak se má voják naučit používat vlastní zbraň. Poté autor popisuje různá cvičení menších skupin vojáků s toutéž výzbrojí. Až na závěr řadí výcvik celých kompanií a jejich součinnost v rámci regimentu. Po nich následují popisy taktických formací, jejich změn a přeskupování.
Nazenadbatelnou součástí zaopatření vojska je mj. také schopnost postavit a opevnit vojenský tábor a rozmístit hlídky, případně naplánovat trasu pro tažení armády. Johann Jacobi zde proto mj. rozebírá výhody a nevýhody polních táborů i možnosti kvartýrování v obcích. Na závěr publikace je popsáno správné provedení slavnostních salv, vojenských přehlídek a dále také instrukce pro důstojníky pojednávající o reprezentativním nošení jejich zbraní.
Toto dílo představuje jeden ze zásadních pramenů k poznání evropských armád fungujících dle holandské válečné školy. Při jeho studiu je ale stále třeba brát na zřetel, že představuje ideální stav a podobu tehdejšího vojska, nikoliv nutně skutečnou praxi.

První vydání z roku 1615 si můžete přečíst on-line.
Nebo si můžete druhé vydání z roku 1620 objednat jako elektronickou knihu prostřednictvím služby EoD v Knihovně VHÚ-RHF.
Podmínky služby EoD naleznete zde.

citace:
WALLHAUSEN, Johann Jacobi. Kriegskunst zu Fuß. Darinnen gelehret vnd gewiesen werden: (...). [Franckfurt] : Johann Theodor de Bry, 1620. [10], 126 s., 33 rytin.