WINTER, Zikmund. Mistr Kampanus.

Tematika třicetileté války je stále oblíbená v odborné tvorbě i historické beletrii. V českých zemích se vytrvalému převypravování a mytizování (nebo naopak demytizování) těší především události z počátku války, tedy v první řadě pražská defenestrace (1618), bitva na Bílé hoře (1620) a popravy na Staroměstském náměstí (1621). I jedinci, kteří zaujali množství českých historiků a spisovatelů, působili spíše na počátku války. Nejvýznamnějšími z nich byli bezpochyby císařský generál Albrecht z Valdštejna nebo učenec a cestovatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic.
Do většího povědomí české společnosti se dostal díky Zikmundovi Winterovi humanistický spisovatel a rektor pražské univerzity Jan Campanus Vodňanský (1572–1622). Ačkoliv byl Vodňanský synem chudého rolníka, navštěvoval v mládí několik škol a vystudoval pražskou univerzitu, na které se stal v roce 1596 mistrem svobodných umění. Po ukončení studií působil na městských školách v Praze a Kutné Hoře. Později vyučoval na univerzitě řečtinu, latinu a literaturu a působil několikráte jako děkan, prorektor i rektor.
Jeho literární tvorba sestávala především z latinských básní, díky kterým byl znám též za hranicemi českých zemí. Campanus byl kališníkem, ale v českém stavovském povstání se příliš neangažoval. V roce 1622 se veřejně zřekl své víry a přestoupil ke katolictví ve snaze setrvat na univerzitě a „uchránit“ ji před vzrůstajícím vlivem jezuitů. Přesto několik dnů po jeho konverzi jezuité univerzitu převzali a nedlouho poté Campanus zemřel.
Román Mistr Kampanus líčí osudy českého národa kolem bitvy na Bílé hoře a popisuje tak změny nálad ve společnosti a životní osudy Vodňanského tak, jak se hodilo uměleckým záměrům Zikmunda Wintera. Jedním ze spisovatelových zásahů do skutečných dějin je např. popis smrti hlavního hrdiny. Winterův Vodňanský se otrávil jedem na krysy kvůli pocitu zrady Boha a svých přátel, zatímco smrt reálné historické postavy byla nedramaticky a neokázale přirozená.
Nemůžeme ale Zikmunda Wintera považovat za osobnost neznalou dějin. Winter vystudoval historii na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity. Mezi jeho učitele patřili Václav Vladivoj Tomek, Josef Emler nebo Antonín Gindely. Většinu života strávil prací v archivech a jako učitel na gymnáziích v Praze a Rakovníku; historií těchto měst se zabýval důkladněji. Ve své odborné i beletristické tvorbě se věnoval převážně období pozdního středověku a raného novověku, do kterého spadá také jeho Mistr Kampanus.
Ve fondu Knihovny VHÚ Praha je pod signaturou II D 2013 uloženo dvoudílné vydání titulu z roku 1909 svázané do jednoho exempláře. Pokryv desek je kožený, zdobený slepotiskem a zlacený; stejně tak typografie knihy se vyznačuje poměrně vysokou uměleckou hodnotou. Ilustrátorem, který vytvořil vedle celostránkových ilustrací a vinět i frontispis a iniciály inspirované knižní výzdobou počátku 17. století, byl Adolf Kašpar.
Exemplář je na přední předsádce podepsaný Zikmundem Winterem; podpis je datovaný rokem 1909. Z ex-libris a přípisku na předním přídeští vyplývá, že kniha byla věnována Jaroslavu Plassovi jeho matkou Žofií Plassovou-Vítkovskou téhož roku – tedy v době, kdy bylo budoucímu brigádnímu generálovi Plassovi patnáct let.

Citace:
WINTER, Zikmund. Mistr Kampanus. Praha : J. Otto, 1909. 254, 292 s.